Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel legendární trenér Tichonov, hokejový diktátor a sběratel titulů

24 2014
Platil za hokejového diktátora, jeho drsné metody však přinesly neuvěřitelnou sérii úspěchů. Zemřel legendární ruský hokejový trenér Viktor Tichonov, bylo mu 84 let. S reprezentací Sovětského svazu a později Společenství nezávislých států třikrát vyhrál olympijské hry, sborná pod jeho vedením získala i osm titulů mistra světa.

O úmrtí kouče, který byl v roce 1998 uveden do Síně hokejové slávy IIHF, informoval klub CSKA Moskva, s nímž Tichonov spojil většinu své trenérské kariéry. Smuteční akce by měla proběhnout ve čtvrtek právě v hale CSKA.

„Viktor Tichonov zemřel dnes ráno v nemocnici po těžké nemoci. Hokejový klub CSKA Moskva vyslovuje svou nejhlubší soustrast a postará se o všechny záležitosti spojené s pohřbem,“ řekl ruským médiím generální ředitel moskevského klubu Igor Jesmantovič.

Tichonov: Jsem obdivovatel Gotta, mám všechny desky

Slavný trenér v posledním rozhovoru pro MF DNES

Je to šest a půl roku starý rozhovor, jenž spolupracovník MF DNES tehdy exkluzivně dělal pro speciální přílohu, která vznikla k 10letému výročí českého triumfu v Naganu. A důvod, proč jsme si v únoru 2008 vybrali právě Viktora Tichonova, byl jasný: byl to symbol sovětské hokejové nadvlády, možná nejslavnější persona úspěšné sborné. O jeho smrti v pondělí informoval klub CSKA Moskva a právě do jeho sídla se tehdy redaktor za Tichonovem vydal. Ještě v 77 letech tam přísný muž dělal prezidenta.

Pro jedny byl Tichonov tyranem, který ze svých svěřenců učinil takřka nevolníky. Podle jiných patřil k nejlepším trenérům historie. Rozporuplný muž každopádně budil emoce.

Kolovala kolem něj řada pikantních historek - o jeho tvrdosti, neústupnosti, diktátorských sklonech... Spousta hráčů s ním měla problém, spousta ho bezmezně ctila.

Třeba v roce 1996 zhruba dvacítka ruských hokejistů z NHL v čele s Igorem Larionovem a Vjačeslavem Fetisovem odmítla akceptovat Tichonova jako asistenta trenéra u ruského mužstva, které se formovalo před olympiádou v Naganu. Vyčítali mu, že údajně bránil odchodům do NHL.

V témže roce naopak jiná hvězda, Alexej Kasatonov, a několik dalších hráčů působících v severoamerických klubech, oznámilo ochotu se vrátit do CSKA Moskva, avšak pouze v případě, povede-li ho právě Tichonov.

Během své aktivní kariéry býval obráncem moskevských týmů CSKA, Burevestnik, VVS a Dynamo. Čtyřikrát se stal mistrem ligy, v roce 1950 byl vyhlášen nejlepším hokejistou SSSR.

Proslul však hlavně jako kouč, pod jeho vedením získalo reprezentační mužstvo zlato na mistrovství světa v letech 1978, 1979, 1981 - 1983, 1986, 1989, 1990 a vyhrálo olympijské hry 1984, 1988 a 1992.

V civilu se na střídačce začal pohybovat v roce 1964, kdy se stal asistentem (mladším trenérem) v Dynamu Moskva, poté převzal pozici hlavního trenéra v klubu Dynamo Riga. Lotyšský tým dovedl z druhé ligy do nejvyšší sovětské soutěže.

Úspěšní potomci

Tichonovův syn Vasilij byl také profesionálním hokejovým trenérem. V letech 1993 - 1996 byl asistentem v San Jose v NHL, poté i v nižší soutěži u mužstva Kentucky Thoroughblades. Následně trénoval několik let ve Finsku a Švýcarsku, než se vrátil do "otcova" klubu CSKA Moskva. Zde koučoval a později pracoval jako konzultant. V KHL působil také v Omsku a Kazani. V srpnu 2013 tragicky zahynul na následky pádu z okna svého domu. Šestadvacetiletý Tichonovův vnuk Viktor byl v roce 2008 draftován zámořským klubem Phoenix Coyotes a nyní v barvách Petrohradu patří mezi největší osobnosti KHL. Na letošním mistrovství světa v Minsku, kde Rusové získali zlaté medaile, byl nejproduktivnějším útočníkem.

V roce 1977 se stal na přání nejvyššího sovětského politického vedení (údajně samotného vůdce Leonida Brežněva) hlavním trenérem CSKA Moskva a hokejové reprezentace. Jako trenér získal s armádním CSKA, do kterého si mohl vybírat nejlepší hráče z celého sovětského impéria, celkem 13 titulů. Domácí lize kraloval jeho tým nepřetržitě v letech 1977 - 1989.

V létě roku 1996 jej tehdejší šéf ruského sportu Alexander Baranovskij zbavil funkce v CSKA, ale Tichonov se nevzdal a založil vlastní stejnojmenný klub. Od bývalého ministra obrany Igora Sergejeva získal finanční podporu a se svými odpůrci zahájil soudní řízení. A v roce 2002 se dočkal triumfálního návratu. Po šestileté existenci kluby s identickým názvem CSKA fúzovaly a Tichonov pak byl až do května 2009 prezidentem klubu.

V zahraničí však byl Tichonov znám především jako trenér úspěšné reprezentace, jeho kamennou tvář ze střídačky, kde stál vždy přímo u hrazení před hráči, si vybaví snad každý fanoušek hokeje z 70. až 90. let minulého století. Sborné se ujal v roce 1977 a skončil v roce 1994 po olympijských hrách v Lillehammeru. Kromě tří olympijských a osmi světových titulů získal i řadu druhých a třetích míst. K nejcennějším úspěchům bývá řazeno i vítězství na Kanadském poháru v roce 1981.

K reprezentaci se Tichonov jako hlavní kouč vrátil ještě v roce 2003. O rok později, po neúspěchu na mistrovství světa v Praze a Ostravě (Rusko skončilo desáté), byl přeřazen do funkce trenéra zodpovědného za všechny ruské reprezentační výběry.

Tichonovovu veleúspěšnou trenérskou kariéru do jisté míry ohraničila Praha. V roce 1978 zde získal svůj první titul mistra světa, na dalším šampionátu v Praze v roce 1985 mu československý výběr přerušil sérii pěti titulů (Sovětský svaz skončil třetí) a jeho poslední mistrovství světa v roce 2004 v Praze a Ostravě skončilo pro Rusko debaklem.

Fotogalerie

„Česko Tichonova porodilo a také ho zabilo,“ napsal tehdy k vyřazení sborné internetový deník gazeta.ru. Deník připomněl, že právě na MS v Československu v roce 1978 svět poznal Tichonova a „jeho rudý stroj“, když sovětský kouč dostal stranický úkol vítězit.

„Úspěchy, kterých dosáhl, motivovaly také naše trenéry a hráče. Pokud chtěli sborné konkurovat, museli přistoupit na nejvyšší náročnost přípravy a vyrovnat se s novými hokejovými trendy,“ napsal v kondolenci prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.

Podle bývalého Tichonovova svěřence a současného prezidenta Ruské hokejové federace Vladislava Treťjaka nejspíš svaz uctí památku slavného kouče turnajem nesoucím jeho jméno. „Lidé jako Anatolij Tarasov, Arkadij Černyšev a Viktor Tichonov by neměli být zapomenuti. Viktor Vasiljevič se navždy zapsal do historie sovětského a ruského hokeje. Musíme si jeho jméno stále připomínat a vážit si ho,“ uvedl Treťjak.

Na Tichonovovu počest začnou všechny pondělní zápasy Kontinentální hokejové ligy minutou ticha a hráči CSKA budou mít černou pásku na rukávu. A shodou okolností moskevský klub přivítá ve šlágru ligy Petrohrad, v jehož dresu hraje pokračovatel hokejového rodu, trenérův vnuk Viktor Tichonov mladší. Reprezentační útočník by měl navzdory úmrtí v rodině do utkání nastoupit.

Autoři: ,


Témata: CSKA Moskva




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze