Přirovnávat vídeňského rodáka k hokejovému gigantovi ze Slovenska vlastně ani není úplně na místě. Vždyť i Lakosova kariéra stojí za vlastní vyprávění...
Do zámoří se vydal už jako 16letý teenager. Působil také ve Švédsku, Rusku či Německu. Zúčastnil se dvou olympijských turnajů, devíti světových šampionátů. Není divu, že v Rakousku, kde hokej musí bojovat o místo na výsluní, se stal hrající ikonou. Byť se takovému označení sám brání. „Fakt jsem se snažil, ale olympiádu ani mistrovství světa jsem nevyhrál, takže těžko říct, co byl můj největší moment v kariéře,“ rozesměje se 36letý obránce. „Třeba ten největší úspěch přijde letos.“
André Lakos na tréninku hokejistů Chomutova
Počátkem ledna hokejového nestora přivábili znojemští Orli. S rakouským obrem v sestavě to český účastník EBEL dotáhl až do semifinále play-off a dnes opět mohou Orli přepisovat klubové dějiny.
V semifinálové sérii s Linzem vede Znojmo 3:2 na zápasy, další partie se hraje dnes v Rakousku od 19.40. A Orli, kteří mají mečbol, sní o finále. „Když se udržíme na naší vlně, tak proč ne?“ říká trojnásobný šampion EBEL.
Pohár pro vítěze mezinárodní ligy zvedl Lakos třikrát jako hráč Salzburgu. Čtvrté zlato se Znojmem v konkurenci movitějších rakouských celků, které jsou prošpikovány hráči ze zámoří, by bylo senzací. „Zažívám tu dobré období. Doufám, že to tak bude pokračovat.“
A jeho přínos si pochvalují i na jihu Moravy. „Když sem v lednu přišel, byl na něm vidět herní výpadek, ale takový hráč nám tady chyběl. Naši mladí se od něho můžou učit,“ říká znojemský kouč Jiří Režnar.
Forma zkušeného zadáka nyní graduje v play-off. „Je ho plný led. Hraje výborně dopředu i dozadu, je naším motorem,“ pochvaluje si Režnar. Slova kouče potvrdil i sám rakouský kolos v poslední semifinálové bitvě proti Linzi, kterou Znojmo v úterý večer vyhrálo 4:2.
Lakos spolehlivě bránil, navíc si vypracoval tři slibné gólové příležitosti. „Hlavní je, že můžu pomáhat týmu,“ konstatuje zadák, který si český klub okamžitě po příchodu oblíbil. „Jsou tu skvělí kluci a i z lidí v klubu mám pocit, že sem patřím. Tady je teď můj domov,“ dodává hokejový harcovník. Za ta léta se takové fráze naučil říkat vždy a všude, napadne vás...
On vás však záhy vyvede z omylu. Když kolem něj prochází jeho spoluhráč, okamžitě anglicky vypálí: „To je Lattner! Ten kluk umí výborně německy!“
Jeho překvapený kolega jen pobaveně zakroutí hlavou, zmizí za roh a Lakos pokračuje: „Mluvím anglicky, francouzsky, trošku rusky a snažím se česky. Ale teď vám zrovna nic neřeknu, na to jsem moc unavený,“ prohodil po úterním zápase.
Láska, nebo nenávist
Rakouští novináři o Lakosovi tvrdí: Jako vlastního hráče ho musíte milovat, pokud jste fanoušek soupeře, okamžitě ho nenávidíte.
Na tvrdého a nesmlouvavého beka se možná rozvzpomenou i někteří čeští příznivci. Před třemi lety se ve 12 zápasech mihl v dresu Chomutova. „Vždycky je to o adaptaci,“ říká hokejový cestovatel, jenž denně dojíždí z Vídně do Znojma. „Není to daleko,“ mávne rukou.
Nejdále od domova byl na počátku bohaté kariéry. Sedm let se protloukal v Severní Americe juniorskými a nižšími soutěžemi. Lakose sice draftovalo New Jersey, v nejslavnější hokejové lize si ale nikdy nezahrál. „Už je to pár let zpátky,“ prohodí rakouský sympaťák. „Se svou kariérou jsem spokojený i tak. A hlavně jsem teď šťastný,“ ujišťuje.
Z Evropy tak sleduje své krajany Thomase Vanka či Michaella Raffla, kteří v NHL zabodovali. „Víme, že hokej v Rakousku není sport číslo jedna. Je ale dobře, že všichni mladí hráči u nás mají inspiraci, že se mohou dostat do NHL,“ říká Lakos.
Právě nedostatek příležitostí pro nadané mladíky je podle veterána velká hokejová potíž u našich jižních sousedů. „V každém týmu je deset jedenáct cizinců a mladí nemají možnost se zlepšovat. Nevědí, jak hrát v klíčových situacích, jako jsou přesilovky nebo oslabení,“ tvrdí Lakos, jeden z nejznámějších rakouských hokejistů.
Tedy až po Vankovi či Rafflovi. „Jo, oproti nim jsem jenom malý kluk,“ rozchechtá se znojemský čahoun vážící 108 kilogramů.
