Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zranění oka: větší než malý problém

30 2003
St.Louis, Praha - Oko je jeden z nejdůležitějších orgánů. Zkrz něj člověk přijímá více než 90 procent signálů z okolního světa. Přesto je to v NHL jedna z mála částí těl, kterou si hokejisté nechrání. Mohou nosit ochranné štítky, ale většina z nich to nedělá. Přitom v sázce je tolik, jak ukazují tři případy zraněných hráčů.

Je to téma, které se rozebírá několik let. Mají hráči v NHL nosit plexištítky, aby ochránili svůj zrak, nebo ne?

Povinnou ochranu musí mít v juniorských soutěžích všichni. V NHL si o svých očích rozhodují hráči sami. Jen zhruba 30 procent jich nosí štítek. Zbytek tvrdí, že jim překáží a nechtějí si na něj zvykat.

Zde jsou tři krátké příběhy hráčů, kteří v poslední době utrpěli vážné poranění oka. Každého závažná událost ovlivnila jinak. 

1. Landon Wilson – stal se zázrak

Třináctého prosince minulého roku, v pátek, zasáhl útočníka Phoenixu Landona Wilsona tečovaný puk přímo do levého oka. Ten se okamžitě skácel na zem, na ledě se začala rozlévat temně červená skvrna.

Wilson byl ihned převezen do nemocnice. Diagnóza byla děsivá. Roztříštěná sítnice, poškozené oční nervy, které přenáší signály z oka do mozku.

S jedním zdravým okem nemohl Wilson v NHL hrát. Jeho kariéra tak měla skončit. Na konci sezony mu končila smlouva, v 27 letech byl na vrcholu svých sil. Jeho žena v tu dobu navíc čekala potomka.

Wilson podstoupil náročnou operaci a čekal. Monotónní dny ho ubíjely.Na procházce se psy se musel nechat vést. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Buňky v očním nervu se začaly regenerovat, přestože se něco takového normálně nestává. Při každé návštěvě lékaře se jeho stav lepšil. Zrak se mu nevrátil úplně, ale dostatečně nato, aby mohl znovu hrát.

V zápase, ve kterém se zranil, přitom Wilson paradoxně měl mít na helmě ochranný štít. O čtrnáct dní dříve ho totiž do stejného oka zasáhla hokejka. Zranění si

Statistiky

Podle Kanadské společnosti pro výzkum očí utrpělo v Kanadě mezi lety 1972 až 2002 celkem 1911 hokejistů na nejrůznějších úrovních zranění oka. V 311 případech se jednalo o nenávratné zranění, které vedlo ke slepotě. Ve všech těchto nejzávažnějších případech se jednalo o hráče, kteří neměli ochranný štítek, nebo neměli správně usazenou helmu na hlavě.

vyžádalo několik stehů v očním důlku. Wilson se rozhodl, že začne používat štítek, ale nakonec si ho nevzal, protože když s ním hrál, dělalo se mu nevolno.A pak přišel onen pátek třináctého. Druhé varování Wilsona přesvědčilo definitivně: „Teď už ho nesundám.“

2. Bryan Berard – příběh vůle

Ještě vážnější zranění utrpěl v březnu 2000 obránce Bryan Berard, toho času hráč Toronta. Jeho pravé oko nešťastně zasáhla hůl Mariána Hossy z Ottawy. Berard tehdy podstoupil sedm operací, nenávratně přišel o duhovku a  trojrozměrné vidění. Na přímém slunci musí nosit sluneční brýle.  

Hráč, který v roce 1997 vyhrál cenu pro nejlepšího nováčka, se také nikdy neměl vrátit zpátky, protože jeho zrak neodpovídal kritériím NHL. Lékaři mu však implantovali speciální čočku, která jeho vidění zlepšila natolik, že prošel lékařskými testy.

Další test ho čekal, když po osmnácti měsících naskočil na led v dresu New York Rangers. Celý svět tehdy ohromil svou nezdolnou vůlí. „Nikdy jsem nemyslel na to, že končím s hokejem,“ řekl.

Každý by čekal, že po tak závažné události si Berard nechá namontovat na helmu plexi štítek a takto ozdobenou si jí bude nasazovat i v šatně. Ale Berard šokoval celý svět podruhé. Tentokrát prohlášením, že bude hrát znovu bez ochrany. „Štítek mi překáží, nebyl bych s ním tak dobrý,“ krčil rameny.

Výsledek? Po svém návratu v sezoně 2001/2002 odehrál všech 82 zápasů a nasbíral 23 bodů. O rok později za Boston Bruins sklidil víc než slušných 38 bodů. Zhoršené vidění mu nijak nezabránilo pokračovat v kariéře.

Al MacInnis – konec legendy ?

16.října letošního roku, na cestě zpátky ze zápasu v Nashvillu, zjistil obránce Al Macinnis ze St.Louis, že když si zakryje pravé oko, není schopen tím levým vidět svou ruku, dokud jí nepřiblíží až k bradě.

Okamžitě se hlásil u svého očního specialisty, který ho operoval v roce 2001, kdy byl MacInnis zasažen do levého oka holí. Vyšetření ukázalo obnovené poškození sítnice v levém oku, ale zároveň i oslabené vidění v pravém.

Při zranění v roce 2001 utrěpěl MacInnis poranění rohovky, víčka, ale hlavně čočky.
Lékaři mu voperovali umělou, MacInnis se na začátku sezony 2001/2002 vrátil zpátky na led a hrál jako dříve. Loni nasbíral 66 bodů (skončil druhý mezi obránci) a byl zvolen do prvního All-star týmu.

Žijící legenda s nechytatelnou střelou a majitel Norrisovy trofeje, však bude nyní týmu chybět na dobu neurčitou. Za tři týdny musí na operaci znovu. Není také vyloučené, že pokud se léčení protáhne, už se na ledě neobjeví nikdy.

V červenci mu bylo 40 let a příští sezonu může být v NHL stávka. Při poškození očí nesmí pacient vykonávat žádnou fyzickou činnost, aby nezvyšoval oční tlak. Jeho odchod ze scény tak možná byl vynucený a bez patřičných oslav. Hráč se na věc dívá realisticky: „Štítek, neštítek, s očima nikdy nevíte. Já mám rodinu, děti a ty chci vidět vyrůstat především. Bude to ale těžké rozhodování se rozloučit, ať už přijde kdykoliv.“

Ani hráči, kteří nosí ochranný štítek nemusí být před zraněním v obličeji uchráněni- na obrázku Sergej Gončar z Washingtonu, který dostal "záhlavec" od montrealského Jasona Warda.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze