Stabilní výkony předvádí i letos, kdy mu patří dvacáté místo v průběžném pořadí kanadského bodování soutěže.
"Ze začátku to přitom nebylo ono. Měl jsem problémy se zraněným kolenem a pak mi chvilku trvalo, než jsem se rozehrál," poukázal na zdravotní lapálie v úvodu sezony.
Nyní Hlinkovi trochu kazí náladu jen týmové výsledky. Klotenu patří v tabulce deváté místo se stejným bodovým ziskem, jaký má i osmý Fribourg.
"Spadli jsme do nepříjemného pásma, kde musíme bojovat o play off. Do konce chybí šest zápasů a my máme navíc jeden zápas k dobru. Kritické to není, ale jednoduché také ne," přemýšlel český útočník.
Možnost, že klub do bojů o medaile nepostoupí, si Hlinka nepřipouští. "Pevně doufám, protože jinak by to bylo špatné jak pro mě, tak pro celý klub," řekl. Navíc věří, že se Kloten posune až na šesté místo, aby se vyhnul nejlepším celkům Luganu a Bernu.
"Sedmé nebo osmé místo pro nás nic neřeší, protože na ně pravděpodobně stačit nebudeme. Možné je ale vše," nevzdával se naděje.
Ze Švýcarska se mu moc nechce i proto, že si už zvykl na trenérský styl Vladimíra Jurzinova. Zejména v úvodu svého angažmá se přitom jen těžko smiřoval s dlouhými tréninky a častým běháním.
"Platilo tam to, co v Rusku. Rozhodující je čas, a ne to, co se na něm udělá. Pokud byl v létě led dvě hodiny, tak jsme tam byli do poslední minuty," popsal.
V sezoně se ale vše vrátilo k normálu. "Každý druhý den jsme měli zápas, takže jsme chodili na led jako v Čechách tak na tři čtvrtě hodiny. A třeba do posilovny jsme chodili sami," usmíval se Hlinka.
Žádné velké diskuze s Jurzinovem ale možné nejsou. Zejména na ledě. "Jinak se s ním ale dá mluvit. Je však pravda, že si náš názor vyslechne, ale jde dál podle svého. Když to přesto zkusíme na ledě, jak sami myslíme, záleží na tom, zda to vyjde. Když ano, je vše v pořádku. Jinak nás čeká kázání," uvedl člen centr první formace národního týmu na Švédských hrách.
Na posledním turnaji série Euro Hockey Tour si už také stihl vysloužit pověst zlého muže, když byl v zápase proti Finsku vyloučen na dvě plus deset minut za naražení soupeře na mantinel.
"Chtěl jsem toho Fina dohrát. Dvakrát nám u mantinelu proskočil, a kdyby se mu to podařilo potřetí, mohl z toho být problém. Když jsem ale byl u něj, zrovna se podíval pod nohy a bylo to," omlouval se Hlinka za svůj faul, který byl podle některých přísně potrestán.
Do role tvrdého muže se dostal před čtrnácti dny i ve švýcarské lize. V derby s Curychem se totiž poprvé v kariéře popral.
"Vybral jsem si ale blbě. Trochu se to tam pošťuchovalo a proti mě vyjel dvoumetrový obránce," nastínil Hlinka. "Měl jsem smůlu, i když to nakonec dopadlo celkem dobře. Udržel jsem se na nohou a ani jednou mě pořádně netrefil, i když jsem měl dvakrát namále.
Kluci mi pak říkali, že jsem si nemohl vybrat hůř a ať si příště najdu někoho jiného," smál se 178 cm vysoký a 78 kg vážící hokejista.
