Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Báli jsme se, přiznal kapitán ústeckých hokejistů. Ale jeho klub přežil

Momentka z utkání Ústí nad Labem - Most. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

13 2017
Blížilo se prvoligové derby s Mostem, ale ústecký hokejový trenér Miroslav Mach měl obličej přilepený na monitoru a hltal přenos z ústeckého zastupitelstva. Šlo o život. Život hokejového Slovanu.

„V trenérské kabině jsme viděli celé zasedání, ale když měli hlasovat, my už museli hrát a soustředit se na zápas. Zvlášť když jsme viděli jejich nabitou sestavu, vždyť to byl Litvínov B,“ spěchal kouč nervózně na střídačku. A při středeční partii trnul, jak rokování o dotaci 4,6 milionu korun pro Slovan dopadlo. Bez ní by klub 1. ligu pustil.

Přiklepnuto!

„Hned nám to na střídačku přišli říct a za tři minuty se to objevilo na kostce,“ oddechl si Mach, s ním celý tým i víc než devět stovek diváků v hledišti.

„Zahlédl jsem, jak kdo ze zastupitelů hlasoval. A zprávu jsem zaslechl i od moderátora. I to, že lidi trošku projevili radost. Tak jsme ji projevili taky,“ líčil ústecký kapitán Martin Vágner; vytrpěl si už sestup Ústí z extraligy: „Trochu jsem se bál, že bych teď mohl přijít o práci. Zájem o nás starší hráče by nebyl takový jako o mladé kluky.“

Bez peněz z městské kasy by Slovan nepřežil, vedení by ho nechtělo zadlužovat jako předchůdci v Ústeckých Lvech. „Jak říkal sportovní ředitel Vláďa Evan, mohl tady být už 15. ledna konec. A je nepříjemné v takové atmosféře pracovat,“ doznal Mach. „Kluci to vnímali.“

Dlouholetá fanynka Hana Procházková s úsměvem povídala: „Než přišla zpráva ze zastupitelstva, hráli hrozně. A pak byli jako vyměnění, rozjeli se.“ Vágner tvrdil: „Z člověka to spadne. I když tyhle starosti nebyly vyloženě naše, jsou za námi. Při jednom tréninku jsme si na ledě řekli, že to není v našich rukou, ať to řeší vyšší moc.“

Vyřešila. Ústecký hokej další černou kapitolu do své historie nenapsal. A že jich bylo. „Měl jsem obavy, ale říkal jsem si, že ve vedení klubu jsou po dlouhé době schopní lidé. Díky Vláďovi Evanovi i zlatému olympionikovi Honzovi Čalounovi jsem věřil, že klub přežije,“ vykládal bývalý novinář a nynější policista Zdeněk Kamínek starší.

Kamínkovi spadl kámen ze srdce, pro Slovan dýchá. „Scénář, že by se prodala zase 1. liga, bych už nechtěl zažít,“ oklepal se. Pamatuje, jak v roce 1997 šla licence do Chomutova. „Tři sezony se bojovalo ve 2. lize, hned v té první přišlo na Kobru jen 88 diváků a Slovan se zachraňoval až v Lounech chvíli před koncem.“

Slovan letos spojil s Chomutovem stejný příběh, i Piráti řešili dotace od města a taky hrozilo, že extraligu přestěhují jinam.

„V dnešní době většina profiklubů v Česku bez peněz od města nemůže fungovat,“ míní Evan. „Vždyť i Chomutov, jakkoli je finančně silný, podporu radnice potřebuje. A to má daleko vyšší rozpočet než my. Ideální je mít silného partnera, aby příspěvek od města znamenal jen 5 až 7 procent rozpočtu, a ne 30 jako teď.“



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze