Kaberle měl totiž štěstí. Na trenéra, mužstvo i výsledky. Zažívá málem idylu, což se ostatních netýká. "Ono je to složitější," soudí Ivan Hlinka, reprezentační kouč. "Záleží na představách klubu, na různých ustanoveních ve smlouvě." Vůjtka opět zarazila prokletá smůla. Martin Procházka se vzepřel dočasnému odsunu do nižší soutěže podobně jako Patera. Nemohly respektované evropské osobnosti na čas spolknout "ponížení" v rezervním týmu? Třeba by trvalo jen chvíli.
"Patera se podle mě neměl zašprajcovat, za týden by byl zpátky, takhle si neudělal dobré jméno," soudí Milan Hejduk senior, který bedlivě pozoruje počínání svého syna v Coloradu.
"Zkušenější hráči se hůř adaptují na nové podmínky. Možná jim ublížil negativní postoj trenéra. U Patery mohly hrát roli potíže s řečí. Snad měli příliš velké ambice, těžko říct. Vzhledem k tomu, co dokázali, zřejmě neměli ochotu podstoupit to, co osmnáctiletý kluk."
Především Patera se mohl prosadit, i když o místo soutěžil takovými kapacitami jako Nieuwendyk a Modano. Věřil mu Hlinka: "Dával jsem mu velké šance. Ocenil jej i dallaský kouč Hitchcock: "Dokázal, že na NHL má, jenže my máme vyhraněnou představu o centrovi třetí nebo čtvrté řady. Zkoušeli jsme ho na levém křídle, ovšem to pro něj bylo příliš složité přizpůsobení se." Hokejisté si rovněž stěžovali na přehazování z levého na pravé křídlo, vždyť celý život odbruslili na opačné straně. S tím si však za mořem nikdo hlavu neláme. "Můj kluk mi vyprávěl, že půlku zápasu je vpravo a druhou zase vlevo," řekl Hejduk starší. "Kdo chce hrát, nesmí si vybírat."