V okolí arény Tampa Bay Lightning se na různých plakátech střídají fotky Stamkose, Callahana, Filppuly, Hedmana či Bishopa. Palátův snímek se nachází jen za pódiem, na němž před zápasy vystupují kapely. Průsvitná plachta je sice velká, leč snadno přehlédnutelná.
Podobně nenápadně se v civilu chová 23letý útočník, jenž na jaře kandidoval na nováčka roku v NHL a teď se řadí k tahounům prvního týmu Atlantické divize. „Nejradši jsem v klidu s přítelkyní,“ říká.
Máte za sebou 123 utkání v NHL. Už nejste úplný zelenáč, že?
V říjnu jsem překročil stovku, ale ani jsem to nevěděl. Je to paráda. NHL pro mě byla nepředstavitelná meta. Ani ve snu jsem si nepřál, abych se do ní dostal. Je skoro zázrak, že v ní pravidelně nastupuju.
V červnu jste podepsal tříletý kontrakt na 10 milionů dolarů. Cítíte větší zodpovědnost?
Určitě. Klub ukázal, že se mnou počítá do prvních dvou lajn a váží si mě. Já chci odvést co nejlepší práci.
Nenecháte se smlouvou svázat?
Ne, to vůbec. Že jsem dostal takovou šanci, mi dodává sebedůvěru.
V létě jste řekl, že byste rád překonal váš předchozí, průlomový ročník. Jste na sebe přísnější?
Chtěl jsem navázat na výkony ze druhé půlky minulé sezony a pomáhat k výhrám. Zatím se to daří.
Co byste na sobě vylepšil?
Asi střelu. Když dostanu puk, pořád hledám, komu bych nahrál. Měl bych víc chodit do brány, být přímočařejší a nebezpečnější.
Patřil jste mezi kandidáty na křídlo ke kapitánu Stamkosovi. Mrzí vás, že vás od něj odtrhli?
Ani ne. Týmu to klape líp, když jsem ve druhé lajně. Nelituju. Hrát s ním je zážitek, ale jsem spokojený se svým místem v sestavě.
Jak vám to klape s Johnsonem a Kučerovem?
Johny je rychlík, umí dát gól. Také Kučerov si dovede najít místo pro zakončení. Já bojuju po rozích, snažím se získat puk a přihrávat jim.
Jsou s vámi trenéři spokojení?
Občas nás poplácají po ramenou. Když se vyhrává, je v mužstvu pohoda. To je k nezaplacení. Rozhodně bych to nevyměnil ani za deset gólů navíc, kdybychom byli v tabulce dole. Mám fajn pocit, že pomáhám týmu tvrdou prací.
Takže vás neštvala listopadová série čtyř utkání bez bodu?
Rozhodně ne. Dokud nám přibývají vítězství, je mi to úplně jedno.
V hodnocení plus/minus (+15) jste šestý v lize. Máte radost?
No jasně, to je pro mě jedna z nejdůležitějších statistik. Ukazuje, jak bráníte a makáte pro mančaft. To se mi docela daří. Hlavní je, že jsme na špici celé NHL, což je pro náš mladý tým něco neskutečného.
Cítíte z něj sílu?
Cítím. A myslím, že ji cítí celá liga. Máme mladé kluky, dobrou partu, v létě jsme posílili o dva beky a útočníka. Mužstvo je poskládané výborně. Jen musíme vydržet.
Časopis The Hockey News vás v létě tipoval na finalisty Stanley Cupu. Co jste si pomyslel?
Vždycky se líp útočí zezadu. O rok dřív nás pasovali na dno tabulky amy příjemně překvapili. Když si na vás všichni dávají pozor, je to složitější. Ta myšlenka mi bleskla hlavou nejdřív. Zároveň je paráda, že se ví, jak jsme nebezpeční. Nejdůležitější je, že to ukazujeme na ledě.
V Tampě je přívětivé podnebí. Lightning mají často vyprodáno. Drží se na špičce. Je to teď pro hokejistu jedno z nejlepších míst?
Máte pravdu, je to super. Vyhráváme. Lidi na nás chodí. Zaznamenal jsem ohlasy z Česka, že v Tampě hokej nikoho nezajímá. Ale my nejsme Florida Panthers. Jsem tu dva roky a máme skoro pořád plno, atmosféra je parádní, na domácí zápasy se vždycky těším.
Poznávají vás příznivci na ulici?
Ani moc ne, což je pro mě výhoda. Kluky v Kanadě zastavují při nákupech nebo oslovují při večeři. Tady mě pozná fanoušek tak jednou za týden. Máme tady svoje soukromí.
Po pozornosti neprahnete, že?
Přesně. Já nemám moc rád veřejná vystoupení. Jsem spíš stydlivý kluk. Nejraději jsem v klidu s přítelkyní.
Dosud přebýváte v apartmánu. Neplánujete pořízení domu?
V listopadu jsem jeden koupil. Přímo v Tampě, na ostrově, kde bydlí většina spoluhráčů. Za pár týdnů se budeme stěhovat, moc se těšíme.
Florida je golfový ráj. Taky vás tahle mánie strhla ?
Teď jsem si koupil raketu, mám rád tenis. Jak bude čas, půjdu si zahrát. As Gudym (obránce Gudas) uvažujeme, že si pořídíme golfové hole. Hodně kluků z týmu hraje. Nejlepší odpočinek je ale stejně procházka u moře.
Neláká vás koupit si kabriolet?
Vůbec! Mám s ním špatnou zkušenost z juniorky v Montrealu. V rodině, kde jsem bydlel, měli mustanga. Jezdili jsme v něm, i když bylo třeba jen 15 stupňů, a mě z toho vždycky akorát bolelo v krku.
A co váš oblíbený surfing?
To je moje vášeň. Na farmě v Norfolku jsme vyráželi na moře skoro po každém tréninku. Měli jsme instruktora. Dávali jsme mu lístky na hokej a on nás za to učil surfovat. Tu nádheru bych přál každému.
Jaké děláte pokroky?
První měsíc jsem se na prkno nepostavil ani jednou. Ale když se to na učíte, je to pecka. Teď na konci léta jsem se zase v Norfolku stavil a zajezdil si. Byl jsem dobrý. Už umím zatočit. Můj sen je vydat se na Havaj nebo na nějaký kemp do Portugalska. Tam mají dobré vlny.
