Koreis dosáhl přesně toho, co měl v úmyslu. Není to nic neobvyklého, tahle taktika k play-off neodmyslitelně patří a používá ji téměř každý. Přesto budí vášně.
Běžely poslední vteřiny prvního semifinále, když Ručinský držel puk u hrazení a čekal na závěrečnou sirénu. Bylo jasné, že Brno už s výsledkem nemůže nic udělat. Pořád byl ale prostor ukázat protivníkovi, že to s vámi nebude mít lehké. A že si tuhle výhru neužije.
Vtom se totiž přiřítil Koreis a napůl se pokoušel ještě vybojovat puk a napůl do Ručinského „šel“. Z opakovaných záběrů bylo vidět, jak mu dal menší ránu do břicha a jak mu chytil hokejku, kterou nechtěl pustit.
To litvínovského veterána rozohnilo a byť se mezi rivaly okamžitě vklínili oba čároví rozhodčí, začala mela, během které Ručinský vyslal směrem ke Koreisovi pár ran pěstí. Pak ještě na brněnského soupeře pokřikoval.
„Já to asi nechci komentovat. Mám vůči Ručinskému respekt, takže tady nebudu něco ventilovat přes noviny. Asi ho tam něco rozčílilo. Zeptejte se jeho, já se nebudou pouštět do nějakých hádek přes média,“ říkal po zápase Koreis.
Ten si slovní výpad od soupeře nenechal líbit a pár slov mu také vrátil. To už se na místo incidentu sjely obě střídačky. Litvínovští se zastávali Ručinského, který pořád ještě rozzlobeně „štěkal“, a zejména obránce Sklenička byl aktivní a s Koreisem si vyměnil pár žďuchanců.
„Nemůžeme jezdit a plácat ho po zádech, že je to nejlepší hráč. Je to rozdílový hráč, dneska předvedl dobrý výkon, tak musí očekávat, že bude terčem naší zvýšené pozornosti,“ přiznal Koreis vzápětí. „Jako byl Straka v Plzni, jako je ve Zlíně Čajánek s Leškou, tak prostě v Litvínově je on a my ho nemůžeme nechat hrát hokej, protože to by byl náš konec.“
Ta slova jsou vlastně pochvalou, ale Ručinského nejspíš netěší. Místo radosti měl ve tváři na konci zápasu vztek. Tedy výraz, který chtěli vidět všichni brněnští hráči.
