Za tři roky si získal fanoušky. Milují jeho hity, nárazy do soupeřů i obětavé skoky do střel. Po sezonní pauze je Michal Gulaši znovu hráčem Energie. Uplynulý ročník strávil ve švédském Södertälje, kde okusil jiný hokej. Jiné prostředí, poznal nové lidi. „Nasbíral jsem hodně zkušeností, chci je tady využít,“ říká.
Ještě rok chtěl zůstat v zahraničí, nakonec vzal nabídku Energie. Vydržela dlouho čekat, Gulaši si přístupu klubu moc cení. „Pak už pro mě Vary byla jedinečná volba,“ říká po švédské anabázi.
Užil jste si sezonu ve Švédsku?
Byla to určitě velká zkušenost. První zahraniční angažmá, takže velký přínos. Pro mě trochu krok do neznáma. Ale jsem rád, protože jsem získal opravdu nové zkušenosti.
„Švédové jsou větší hračičkové. Co si tam beci dovolí na modré, to je neskutečné. Umí jeden na jednoho, skvělí na holi.“ |
Ze sportovního hlediska spokojenost?
Měli jsme dobrý začátek, pak ale až tragický konec. Z toho pohledu musím hodnotit špatně. Tak to bohužel v hokeji někdy chodí. Že má člověk nejvyšší ambice, ale ono se to obrátí úplně opačně.
Hrál jste druhou švédskou ligu. Musel jste volbu často obhajovat?
Já jsem si za svým rozhodnutím stál. Šel jsem do Švédska proto, že chci zkusit něco nového. Tým měl velké ambice, sestoupil a chtěl se hned vrátit do nejvyšší soutěže. Bylo nás tam spoustu nových hráčů. Ambice a velké cíle byly.
Bylo velkou nevýhodou, že se skládal nový tým?
Určitě, bylo nás asi osmnáct nových. Byla tam generace zkušených, dost dravých mladíků. Střední generace asi chyběla. A když to tak řeknu, měli jsme v týmu hodně špílmachrů a málo dělníků.
Švédský hokej vám seděl?
Švédský hokej je takový živý, nahoru dolů. Strašně moc se útočí, každý je dobrý na puku. Všude se hraje na velkém kluzišti. Pro mě velká zkušenost. Doufám, že něco z toho přenesu sem do Varů. (úsměv)
Michal GulašiOstravský rodák s hokejem začal ve Vítkovicích, kde nakoukl do velkého hokeje. Prošel mládežnickými reprezentacemi, v letech 2003 - 2005 si zkusil zámořskou juniorku. „I proto jsem s jazykem loni neměl žádný problém, anglicky umím,“ usmívá se řízný obránce. V domácí extralize prostřídal tři kluby, vedle mateřských Vítkovic pak Spartu a naposledy Karlovy Vary. Odtud před rokem odcházel do švédského Södertälje. Za sezonu dal dvě branky a na další tři přihrál. Gulaši ale nikdy nevynikal kanadskými body. Je to důrazný obránce, který pro úspěch mužstva nastaví své tělo a za každé situace bude stát za svými spoluhráči. Hráč, který svým výkonem, nasazením, obětavostí strhne ostatní. Energie ho vítá zpátky velmi ráda. |
Nedivíte se, proč švédský hokej má rád velká hřiště?
Mají rádi prostor. Rádi si hrají s pukem, umí jeden na jednoho. Chodí do různých obratů, otoček. Obránci, co si dovolí na modré, to je neskutečné. Já jsem hrál třeba s Robinem Pressem, jemu je dvacet let a za sezonu nasbíral čtyřicet bodů. Co si dovolil, to bylo opravdu úžasné.
Velký rozdíl oproti českému hokeji?
Tady se hraje víc hlavou, víc rozvážněji. Tam hrají Kanaďani nahoru dolů.
Neplatí, že je švédský hokej svázaný taktikou.
Myslím, že ne. Ale asi bych to přirovnal k zámoří. Buď hrajete NHL, nebo jedete na farmu. V NHL se hraje hlavou, na farmě se lítá tam a zpátky. (úsměv)
Co tamní kultura?
Jazyk jsem uměl, s angličtinou jsem neměl problém. Poznal jsem Stockholm. Zjistil jsem, jak švédský hokej funguje. Noví spoluhráči, noví lidé. Chtěl jsem si dokázat, že na to mám. Že můžu hrát i jinde. Rozhodně nelituji. Kdyby nabídka přišla znova, udělal bych to samé.
Na jaké úrovni je zázemí ve druhé lize?
My jsme měli perfektní. Co jsem měl já, to u nás nemají některé extraligové týmy. Já jsem si třeba nikdy nevybaloval věci. (úsměv) Byly to různé maličkosti, starali se o nás skvěle. Všechno fungovalo špičkově, po téhle stránce super.
I další kluby jsou na tom stejně dobře?
Rozdíl mezi jednotlivými kluby je obrovský. Hráli jsme třeba na severu a hala byla pro patnáct set lidí, taková tělocvična s kluzištěm. Naopak Malmö, to je jiný svět. Nebo AIK Stockholm, tam všechno šlape výborně.
Po roce jste zase zpátky. Zůstat ve Švédsku jste nechtěl?
Bavil jsem se hned po sezoně s agentem a říkal jsem mu, že bych bral nějaké zahraničí. Chtěl jsem to ven ještě zkusit. Čekal jsem. Chvíli jo, chvíli ne. Něco se rýsovalo, ale musel bych ještě déle čekat, a to už se mi nechtělo. Chtěl jsem mít jistotu.
„Nabídek z extraligy jsem měl víc. Velmi s vážím, že Vary počkaly a pořád měly eminentní zájem. Pak už to byla jednoznačná volba.“ |
Vary poměrně dlouho čekaly…
Jsem za to strašně rád, že takhle dlouho vydržely a počkaly. Pořád měly eminentní zájem. Chtěl jsem čekat maximálně do konce června, nerad bych pak sháněl něco na poslední chvíli. Dohadovat se na konci srpna, kde budu hrát… a třeba začínat v první lize bych nechtěl. Jsem rád za Vary.
Nabídek z extraligy bylo víc?
Nabídek jsem měl víc, ale čekal jsem měsíc a některé kluby nechtěly čekat a zájemců ubylo. Potom se okruh zúžil a pro mě byla jasná volba jít do Varů. Znám tu kluky, prostředí a zázemí.
Pro vás je občerstvený trenérský tým, sedíte si?
Tomáše Marišku jsem potkával, když jsem tu hrál předloni a on trénoval juniorku. Znám i Davida Merce, který je masérem u áčka. Dělali jsme si srandičky, když jsme se potkali.
Karlovarský Michal Gulaši (vpravo) a Ondřej Veselý ze Zlína.
Těší vás, že jste se vrátil do týmu, který na papíře vypadá dobře?
Mám ten samý pocit. Když se podíváme na papír, tým je poskládaný velice dobře. Atmosféra a nálada je výborná. To vás hned tréninky a hokej zase baví. Už jen přenést všechno do zápasů. (úsměv)
Je nálada jiná oproti minulému působení?
Těžko říct, každá sezona je jiná. Na to jak se tady loni skládal tým na poslední chvíli to kluci zvládli výborně. Už bych si ve Varech chtěl zahrát play-off.
Cítí mužstvo samotné, že má sílu?
Každý z nás si uvědomuje, jaká síla v nás je. Musíme bojovat o místo, je slušná konkurence. Opravdu máme dobře složený tým a naším jediným cílem musí být play-off.
