Howe, o kterém Wayne Gretzky prohlásil, že je to nejlepší hokejista všech dob, zemřel v pátek ráno. A byť jeho rodina zatím neposkytla bližší informace, hlavní příčinou jsou pravděpodobně následky mrtvice, kterou prodělal před dvěma lety.
Kanadský idol kvůli ní podstoupil léčbu kmenovými buňkami. V Mexiku, protože tam je legální. Výsledek se dostavil: nehybný muž upoutaný na lůžko, který nebyl schopný promluvit, znovu stanul na vlastních nohách.
Nezdolný bojovník se ještě jednou - jako tolikrát během svého života - vzepřel. Tentokrát však už jen dočasně, trápily ho totiž i další zdravotní potíže: stařecká demence, výpadky paměti, bolesti zad způsobené zúžením páteřního kanálu...
Psychicky ho dost srazila ztráta milované manželky Colleen, která zemřela v roce 2009. Od té doby se v péči o něj střídaly jeho čtyři děti. I díky nim se tak dlouho držel.
Ještě v březnu Howeovi vestoje aplaudovala vyprodaná Joe Louis Arena v Detroitu, za který kdysi válel. Při oslavě 88. narozenin se mu klaněly hokejové osobnosti a z tribun se neslo: „Happy Birthday.“
Usměvavý muž lidem kynul rukou a v jeho tváři bylo vidět dojetí. Zdálo se, že ho ta energie nabíjí a dodává mu sílu do života. „Vypadal naprosto v pořádku, skoro jako v dobách, kdy válel na ledě,“ poznamenal slavný kouč Scotty Bowman.
Jaký byl Howe?Profil legendárního útočníka |
Kondolence se po zveřejnění smutné zprávy šíří bleskovou rychlostí, na Twitteru se ozvali nejenom známí hráči a kluby NHL, ale třeba také kanadský premiér Justin Trudeau: „Upřímnou soustrast rodině, Detroitu i všem jeho fanouškům na celém světě. Navždy pro nás zůstanete Mr. Hockey.“
Howe se v historickém bodování NHL dlouho držel na třetím místě za Gretzkým a Messierem, i díky tomu, že hokej válel ještě v padesáti. Letos ho však odsunul Jaromír Jágr, jenž nasbíral svůj 1 851. kanadský bod.
Velkou zajímavostí je, že Howe jako jediný profesionální hokejista na světě nastoupil v šesti desetiletích po sobě - od 40. až do 90. let minulého století. V roce 1997 totiž jako devětašedesátiletý nazul brusle k zahajovacímu duelu IHL v dresu Detroit Vipers.
Celkově během své kariéry nastoupil k 2 186 duelům (kromě NHL působil v 70. letech v konkurenční WHA), ve kterých nasbíral 2 358 bodů (975+1383).
Nejvýznamnější úspěchy a oceněníStanley Cup - 1950, 1952, 1954, 1955 Art Ross Trophy (vítěz bodování) - 1951, 1952, 1953, 1954, 1957, 1963 Hart Trophy (nejužitečnější hráč) - 1952, 1953, 1957, 1958, 1960, 1963 Lester B. Pearson Award (nyní Ted Lindsay Trophy, nejužitečnější hráč podle soupeřů) - 1967 Lionel Conacher Award (cena pro nejlepšího kanadského sportovce roku) - 1963 uveden do Hokejové síně slávy v roce 1972. Gordie Howe Trophy (nejužitečnější hráč ve WHA) - 1974 |