Už nějakou dobu se o něm mluví jako o velkém českém hokejovém talentu, on sám si však takové řeči absolutně nepřipouští.
Sedmnáctiletý útočník Komety Brno Martin Nečas se v současné době především snaží vstřebat všechny rady svých zkušenějších spoluhráčů a plně se soustředí na svůj hlavní cíl.
„Rád bych se udržel celou sezonu v áčku,“ prozrazuje odchovanec žďárského hokeje.
V přípravě vás trenéři zařadili do první formace vedle Martina Erata a Marka Kvapila, což by nejednomu hráči možná trochu svazovalo ruce. Vy ale nevypadáte, že byste bojoval s nervozitou...
Ale jo, nějaká tam určitě je, naštěstí jen ta zdravá. Vím, že se nemám čeho bát, musím hrát pořád stejně jako vždycky. Tohle je moje první sezona v áčku a já jsem moc rád, že patřím právě do tak skvělého týmu.
Před pár dny jste na sebe strhnul pozornost hattrickem v přípravném souboji se Znojmem. Přibylo díky tomu hodně žádostí o rozhovor?
(usmívá se) Bylo jich docela dost. Je to pěkný, jenže pořád to byl jen přátelák. Já jsem za ty góly rád, ale teď je hlavní na ně navázat i v lize.
Nicméně to asi musel být skvělý pocit, když fanoušci v brněnské aréně vyvolávali právě vaše číslo. Jak jste si to užíval?
Běhal mi mráz po zádech. Bylo to moc pěkný.
Cítil jste, že by z toho mohl být nakonec hattrick?
Když jsem už měl ty dva góly, tak si Mára Kvapil na střídačce dělal srandu, že mi to nachystají tak, abych dal hattrick a musel pak připravit nějakou svačinu. A on ten hattrick potom ve třetí třetině opravdu přišel. (usmívá se)
A na svačinu už taky došlo?
Zatím ne. Zatím jsem jenom viděl upozornění, že za ten hattrick budu muset dát nějaký příspěvek. Podrobnosti se asi ještě dozvím, každopádně ho dám rád.
Martin NečasNarodil se 15. ledna 1999. S hokejem začínal doma ve Žďáru nad Sázavou, kde hrál také ještě dorosteneckou extraligu. Poté však talentovaný útočník odešel do Komety Brno a tam se letos bude snažit udržet v extraligovém A-týmu. Úspěchy však sbírá také v mládežnické reprezentaci. Letos například dovedl tým do 18 let k vítězství na turnaji Ivana Hlinky. Nedávno skončil jako nejlepší Čech v draftu ruské KHL (10. místo). |
Občas se stává, že ti nejmladší členové týmu jsou terčem vtípků starších spoluhráčů. Máte podobné zkušenosti?
Jo, někdy, ale to jsou opravdu jenom vtípky, které člověk v pohodě vezme. Jinak musím říct, že kluci jsou úplně skvělí. Největšími učiteli jsou pro mě Martin Erat a Marek Kvapil. Beru si od nich úplně všechno, včetně chování v kabině. A vím, že pořád je co zlepšovat.
Vždycky jste chtěl hrát právě za Kometu Brno?
Já o tom nějak moc nepřemýšlel. Ve Žďáru jsem hrál v mladším dorostu taky extraligu a měl jsem výborné trenéry. Shodnou okolností Martina Sobotku, který teď působí v Třebíči, což je farma Komety. A když jsem se pak měl rozhodnout, kam půjdu dál, zvolil jsem Brno, protože mi nabídlo nejlepší podmínky. Mám tady skvělé zázemí, navíc je to jen kousek do Žďáru.
Domů se ale v sezoně asi moc často nedostanete, nebo se pletu?
To je pravda. V létě jsem jezdil na víkendy, jenže teď jezdí spíš naši za mnou. Mám v Brně byt, soukromí. Musel jsem se osamostatnit a myslím, že je to jenom dobře.
Maminka vás naučila pár základních receptů, abyste nemusel být odkázaný jen na stravu v restauracích?
Jasně, vařím si docela dost. A když se mi nechce, tak jdeme s klukama na večeři nebo na oběd někam ven.
Zmínili jsme Třebíč a její vztah s Kometou. Může se stát, že vás klub občas pošle na zkušenou právě do první ligy. Počítáte i s touhle možností?
Samozřejmě, stát se to může. A mně to určitě vadit nebude. Mým hlavním cílem je udržet se v áčku, ale pokud by to nešlo, půjdu do Třebíče rád. Pořád je to první liga dospělých, což by pro mě byla další výborná zkušenost.
Hokej se u vás v rodině dědí?
Ano. I když v mém případě to je spíš ze strany mamky. Její brácha, tedy můj strejda, hrával za Žďár a pro mě byl vždycky velkým vzorem. Ale i děda mě k němu vedl. Jako malý jsem se na hokej chodil dívat s mamkou, taťka spíš lyžoval.
A vás lyže nezaujaly?
Ne, já byl spíš na kolektivní sporty. A taky na tenis. Ze všeho nejvíc mě ale vždycky bavil hokej.
Erat: Říkám mu, aby tolik nelítalPrávě prožívá svůj velký hokejový sen... Nejenže už v sedmnácti letech hraje útočník Martin Nečas v barvách Komety Brno nejvyšší domácí hokejovou soutěž, ale trenéři ho také nasadili hned do prvního útoku vedle zkušených borců otřískaných zámořskými soutěžemi. A co víc, ti na mladého odchovance žďárského hokeje pějí samé ódy. „Na něm je unikátní to, že je tak výborný hokejista už v sedmnácti letech,“ nešetřil komplimenty například pětatřicetiletý forvard Martin Erat (na snímku), který kdysi s hokejem začínal rovněž na Vysočině. I když v jeho případě šlo o Třebíč. „Navíc poslouchá, je na něm vidět, že se chce zlepšovat,“ chválil svého mladého spoluhráče dál. Právě Erata a také Marka Kvapila označil Nečas za své největší rádce. A není divu. Vždyť konkrétně třebíčský rodák by mohl hokejové zkušenosti rozdávat po hrstech. Za sebou má totiž řadu sezon v kanadsko-americké NHL, kde působil především v týmu Nashville Predators. Později pak odešel do Washingtonu a zahrál si i za Phoenix. „Někdo se zblázní, někdo ne, ale Neči je takový, že jednou tu NHL může klidně hrát taky. Bude záležet jen na něm, jestli se tam dostane,“ nechal se slyšet Erat, který před příchodem do Komety působil celou loňskou sezonu v Kontinentální hokejové lize v týmu Avangard Omsk. Jeho role učitele však nezahrnuje pouze chválení a povzbuzování, důležité je i upozornění na chyby. „Martin má hrozně moc předností, ale snažím se mu taky říkat, aby na ledě tolik nelítal a víc si udržoval prostor mezi obránci. A místo, kde dostává puky,“ prozradil třebíčský odchovanec. (evs, daj) |
