Po tréninku ještě piloval střelbu, z ledu ho museli vyhnat starší spoluhráči. V kabině extraligových hokejistů PSG Zlín zrovna začínala schůzka se zástupcem hráčské asociace.
„Na tohle nejsem zvyklý. Jsou to nové zkušenosti. Musím se kluků ještě zeptat, pořádně nevím, co se tady probíralo,“ přiznává s úsměvem a na rovinu Filip Chytil, který debutoval v extralize čtyři dny po svých sedmnáctinách.
Takových novinek je pro vás teď asi více, viďte?
Kluci mi ve všem hodně pomáhají. Jsem jim za to vděčný. Zvykl jsem si rychle.
Na zápisné jste si musel půjčit?
Ještě jsem ho nezaplatil, ale už se mu dlouho vyhýbat nemůžu.
Když jste poprvé přišel do kabiny áčka, byl jste nesvůj?
Nervózní jsem ani nebyl, ale každého jsem zdravil dobrý den. Kluky jsem tím pobavil. Představili se mi, za což jsem byl rád. Celou přípravu jsem byl v kabině juniorů, až před prvním zápasem s Kometou jsem se přestěhoval a už zůstal.
Vedle koho sedíte?
Z jedné strany je Michal Gago, z druhé ulička. S Michalem se známe dlouho, hráli jsme spolu v juniorech.
Je v šatně někdo, kdo byl vaším vzorem?
Když jsem byl malý, vzhlížel jsem k Ondrovi Veselému. Pamatuji se, že hned při první hodině školky bruslení měl extraligový tým po nás trénink, tak jsem se ním chtěl vyfotit. Pak jsem ho začal sledovat. Líbilo se mi, jak hraje, stejně jako Petr Leška nebo Jarda Balaštík.
A najednou děláte Veselému centra ve druhém útoku.
Je to neskutečné. Kdyby mi to někdo řekl v červenci, tak bych nevěřil. Od všech kluků se snažím vzít to nejlepší. Sleduji je, jak trénují, jak hrají.
Zasáhl jste do všech sedmi zápasů v extralize. S tím jste asi nepočítal, že?
V létě jsem ani netušil, že budu hrát extraligu dospělých. Po Memoriálu Ivana Hlinky (turnaj reprezentačních osmnáctek) mi řekli, že budu trénovat s áčkem. Pak jsem odehrál přípravné utkání s Olomoucí. Bylo to neskutečné. Dělal jsem všechno pro to, abych zůstal v přípravě co nejdéle. Nakonec mě trenéři nominovali na první zápas s Kometou.
Co vás na extralize nejvíce zaskočilo?
V mládežnických kategoriích se hraje nahoru a dolů, mužský hokej je daleko silovější. Hra je rychlejší, dbá se na taktiku. Snažím se klukům dorovnávat fyzicky, abych moc neztrácel.
Ale nebojíte se. V posledním zápase s Třincem jste způsobil melu v brankovišti.
Projel jsem se mezi beky až před gólmana, snažil jsem se mu uhnout, ale nebylo tam dost místa, a ne že bych chtěl, ale narazil jsem do něho. Naštěstí tam byl Lukáš Galvas. S jeho synem Kubou hraji v reprezentaci, známe se ze žáků ve Zlíně. Rozjeli se na mě Adamský s Polanským a on jim řekl, že jsem to tak nemyslel. Nebýt Lukáše, asi bych dostal nařezáno. (usmívá se) Nejsem rváč, nepamatuji, že bych se pobil na ledě. Snažím se být kreativní, střílet.
Jak se vám hraje s košíkem? Nechtěl byste ho už sundat?
Někdy ano, ale jindy zase ne, když vidím, co schytávají kluci do obličeje. Nedávno jsem dostal pořádně do brady, ani nevím od koho. To jsem si říkal, ještě že mám košík.
Zatím čekáte na první gól v extralize. Už byste ho chtěl mít za sebou?
Nesmím se na to zaměřovat. Dříve nebo později mi tam něco spadne. Hraji hlavně pro tým.
Nemáte strach objet dva tři protihráče. To je váš styl hry?
Jsem naučený být hodně na puku, rozdávat je. Nesmím se bát. Kdybych se bál, že udělám chybu, tak ji udělám.
Jste v nominaci na další přípravné zápasy osmnáctky proti Rusku. Nebijí se ve vás pocity, že tím přijdete o starty v extralize?
Netuším, jestli pojedu. Záleží na klubu, máme hodně zraněných útočníků. Kde nastoupím, tam budu chtít odvést stoprocentní výkon.
Jaké jsou zápasy v mládežnické reprezentaci?
Jsou hodně rychlé, lítá se tam a zpátky. Jsou tam největší talenti, kteří budou příští roky hodně vysoko na draftu NHL. S extraligou se to nedá moc srovnávat.
Co vy a draft?
Když přijde, budu rád. Neupínám se na to. Část kluků odešla do zámoří, další hrají extraligu za jiné týmy. Myslím, že Hlinkův memoriál nám hodně pomohl.
Cesta přes juniorské soutěže v zámoří vás neláká?
Je sen hrát v Kanadě nebo USA. Ale rozhodl jsem se zůstat tady. V juniorce bych tady dostával hodně prostoru, nakonec přišla pozvánka do kabiny áčka a extraliga je kvalitní soutěž. Jsem rád za tuhle cestu.
