Měl jste v hledišti hodně kamarádů a příbuzných?
No jasně, to nešlo ani spočítat, bylo jich tady dost. Prostě Hujerovi... (smích) Rodina, přítelkyně s kamarádkou, všichni známí.
V přípravě jste se trefil jedinkrát, hodně se vám po tomhle povedeném večeru ulevilo?
Byla to úleva pro všechny, pro mě i pro kluky. V přípravě jsme měli snad pokaždé šance na pět gólů, ale neproměňovali je. Jsme moc rádi, že dnes to tam spadlo.
Přitom začátek jste zaspali, Litvínov vás dvě minuty točil...
Byli jsme trošku pomalejší, nedůrazní, Míra (Svoboda) nás musel v brance zachránit. To on nám pak dal šanci, abychom soupeři odskočili do trháku a uklidnili se.
V závěru jste měl ještě nějaké šance, hodně vás lákal hattrick?
Hlavně Guly (Gulaš) mě hecoval. Měl jsem tam na konci ještě dvě střely, ale už to tam nespadlo. Asi bych to pak měl hodně drahé...
„Tutovku“ jste spálil už ve druhé třetině, kdy jste byl sám před gólmanem Petráskem.
Byli jsme tam v podstatě dva na nikoho. Michal mě tam ale pěkně vystál. Nešel dolů, vůbec se nehnul a trefil jsem ho do ramene.
Jak se vám hrálo v první formaci s Gulašem a Mertlem?
Pořád se sehráváme, na tréninku na sebe občas koukáme a hledáme se. Ale zápas je o něčem jiném, jsou tam větší emoce i nasazení. Moc doufám, že to bude šlapat.
