„Postupem do semifinále jsme vydělali 25 tisíc eur. Ale musíte si to porovnat s náklady na dopravu a ubytováním ve švýcarských hotelích. Máme spočítané, že v letošním roce na Ligu mistrů doplácíme zhruba tři miliony korun,“ říká klubový prezident Petr Syrovátko.
Vyplatí se tedy vůbec účast v této evropské soutěži?
Já to vnímám jako - teď nechci, aby to znělo moc socialisticky - jakýsi budovatelský akt. Hokejové hnutí vždycky plakalo nad tím, že nemáme žádnou Ligu mistrů a koukalo závistivě na fotbal. Po několika nepodařených pokusech nakonec vznikl tento projekt, jehož jsme se stali akcionáři. Především proto, že není dobré stát v koutě a něco kritizovat, ale je potřeba pro to taky něco udělat. Proto my máme v Liberci tento přístup, bohužel i s tím, že musíme účast dotovat. Jsem přesvědčen, že za pět let se o Lize mistrů bude psát úplně jinak a že tato soutěž půjde krok za krokem dál. I když se může stát, že to třeba nebude s námi, protože účast závisí na sportovních výsledcích.
V extralize se libereckému týmu nevede a je jen pár bodů od baráže. Čekal jste, že by se sezona mohla vyvíjet tak špatně?
Je to daleko horší, než jsem čekal. Do sezony jsme šli s určitým rizikem mladých hráčů, ale když jsme přemýšleli, kde bychom se rádi pohybovali, tak to bylo někde do osmého místa. Kde teď jsme, samozřejmě nikoho v klubu neuspokojuje. Zároveň ale nehodláme dělat nějaké extrémní hysterické kroky. Přikročili jsme k výraznému posílení týmu a byla to i trochu náhoda, že se u nás objevil třeba útočník Marek Kvapil. Od této chvíle se chceme koncentrovat na to, abychom náš způsob hokeje dotahovali do konce, abychom vyhrávali souboje ve „špinavých prostorech“, aby hokej soupeře bolel a abychom zároveň nedostávali tolik gólů. Dobře víme, že to není daleko. Nemůžeme říct, že bychom měli odepsanou sezonu. Ale samozřejmě bez bodů to zůstane jen na úrovni řečí.
Chodíte často do kabiny, když se vám něco nelíbí?
V kabině jsem pravidelně, ale není to tak, že bych ovlivňoval mysl hráčů. S hráči prohodím slovo, všichni se známe, ale absolutně respektuji hierarchii organizace od prvního trenéra přes další. Samozřejmě mám-li chuť cokoli říct, tak můžu, ale snažím se s tím hodně šetřit. Vlítnout shora do kabiny a začít ječet, to se nemusí potkat s cílem.
U týmu nyní chybí hlavní trenér Filip Pešán. Nemáte jako majitel klubu problém s tím, že kvůli povinnostem u reprezentační dvacítky nemůže být v důležité fázi sezony v Liberci?
Ne, ne, já jsem to dokonce sám doporučil. V samotném počátku byla jakási prognóza, že by Filip byl u dvacítky asistentem. Já sám jsem tehdy prezidentovi hokejového svazu navrhl, že nebude asistentem, ale jestli ho chtějí, tak v plné zodpovědnosti a síle. A to i na úkor času, který stráví tady v Liberci. Já přemýšlím tak, že Filip nemusí být v Liberci napořád. Přál bych si, aby jeho kariéra stoupala. Je tady finanční lákadlo KHL a teoreticky nejvyšší ambicí je samozřejmě NHL. K tomu je ještě dlouhá cesta, ale moje myšlenka je taková, že hokej v Liberci se musí hrát i bez Pešána. Když tady měsíc nebo měsíc a půl nebude, nemusí to být na škodu. Notabene v extralize teď máme za sebou mizernou sérii a jsme tam, kde jsme. Když teď Filip chvilku nebude omílat věci, které už řekl tisíckrát a které třeba narazily, může to být společně s postupem v Lize mistrů bezvadný impulz pro celý tým.
Věříte tedy, že postup přes švýcarský Curych může znamenat pozitivní obrat sezony i v české extralize, kde je Liberec nyní až jedenáctý?
Jednoznačně. Takto jsme o tom celém od začátku uvažovali. Byli jsme trochu hendikepovaní tím, že v Lize mistrů nemůžeme hrát v plné sestavě a musíme se obejít bez útočníků Kvapila a Redenbacha, kteří přišli v rozehrané sezoně. Celý tým počínaje brankářem Janusem však podal ve Švýcarsku úžasný výkon. Samozřejmě to nemůže smazat fakt, že jsme byli minulý týden na výletě na Moravě, kde jsme vůbec nezvládli první třetiny, byli jsme doslova trapní a vrátili jsme se bez bodu. To už je ale voda pod mostem a jedeme dál. A tento historický úspěch našeho klubu v Lize mistrů je prvkem, od kterého se můžeme odpíchnout.
