Návrat do Olomouce vám zhořkl.
Prohra mě mrzí. Co k tomu dodat... Měli jsme navíc, mohli jsme přidat nějaké góly, ale měli jsme moc oslabení. To nás stalo body.
Měli jste uskočit Jihlavě na 3:1?
Přesně tak. Když jsme vedli 2:1, nechali jsme se uspat a přestali jsme hrát to, co nám šlo celou dobu. Vyrovnali a třetí třetina už byla bez střel, bez šancí. Je to škoda. Hráli víc jednoduše, cpali se do brány. My od jednoduché hry ustoupili. Pokazili jsme si to sami vyloučeními. Chtěli jsme dát gól a urvat to, bohužel to nevyšlo.
Jak jste se cítil zase v extralize?
Je to zase úplně jiný hokej, je to změna. Ale cítil jsem se parádně. Doufám, že to bude dobré jako teď a že k tomu ještě přijdou výsledky, pak to bude super.
V čem úplně jiný hokej?
Hlavně kvůli hřišti, které je tady obrovské. Chvilku si zase na to musím zvyknout, než to tu opět poznám. Je tady trošku víc času, ale zase hráči jsou chytřejší. Zkrátka je to něco jiného.
Který led vám sedí víc?
Mně osobně se víc líbil užší led. Je to rychlejší, méně času. Myslím, že kdyby takové hřiště bylo i tady, hráči by se naučili chodit víc jeden na jednoho. Je to dobrá zkušenost.
Je opravdu tolik cítit, že máte v extralize tu vteřinu navíc?
Je, ale musím hrát pořád stejně.
I když Jihlava je poslední, tak znovu potvrdila, že se drží s každým týmem, že?
Ano, Jihlava je strašně nepříjemný soupeř a my jsme to poznali. Hrozně nás to mrzí. Musíme to v neděli napravit.
S jakým pocitem jste se ze šampionátu vrátil?
Šampionát jsem si užil strašně moc. Pro všechny byla neuvěřitelná zkušenost hrát proti takovým hráčům. Já myslím, že čtvrté místo je s odstupem času super. Vlastně po třinácti letech - to je něco hezkého.
Takže převažují klady, i když Kanada s Amerikou jsou jinde?
I když nám poslední dva zápasy nevyšly, tak turnaj jsme sehráli parádně. Škoda těch dvou zápasů. Nechci to teď moc rozebírat, ale mrzí nás, že jsme umožnili Kanaďanům hrát přesilové hry, ve kterých nás vlastně porazili. Ale musíme se dívat dopředu.
Byl jste v kontaktu se zástupci Chicaga, které vás draftovalo?
Se skauty jsem se nepotkal, nevím, jestli hráče nenechávají po turnaji v klidu. Uvidíme, jestli se mi neozvou třeba teď, když je to po šampionátu klidnější.
Olomouci se vrátili z marodky čtyři obránci, až na vašeho tátu. Jak to s ním vypadá?
Táta lítá pořád po doktorech. Řeší menší zranění. Doufám, že to bude co nejdřív dobré.
Chybí vám hodně na ledě? Začínali jste být spolu sehraní...
Tak teď jsem s ním měsíc nehrál, takže myslím, že to zvládnu s každým.
A bylo znát, že se vrátili beci, jimž chyběla herní praxe?
Jenom první tréninky, než se do toho kluci dostali. Na zápas jsme byli všichni připraveni.
