Nedá se nic dělat; pokud bude chtít mít do budoucna nějaký „hattrickový“ puk vystavený, bude si ho muset dalším střeleckým kouskem vysloužit znovu.
Podle toho, jak má Horký do sezony našlápnuto, to vůbec není vyloučené. V přípravě, která brněnskému mužstvu v neděli skončila, byl druhým nejproduktivnějším hráčem Komety, v Lize mistrů je dokonce jejím nejlépe bodujícím hráčem.
„Je radost se na Horkse dívat,“ roztáhl ústa do úsměvu Peter Mueller, Američan ve službách Komety, když se řeč po jednom ze zápasů v Lize mistrů stočila na Horkého.
„Říkal jsem mu, ať střílí, ať je na modré nebo na červené čáře, ale ať prostě střílí. Jde mu to, mám z něho radost. A to není jen on, i další mladí kluci jdou nahoru,“ řekl Mueller.
A to není všechno. Tři góly Grodnu dal Horký čtyři dny poté, co přispěl k výhře v Berlíně naopak třemi nahrávkami. Všechny byly tak nádherné, že skórujícímu spoluhráči stačilo nastavit hokejku.
„Ukázal naprostý přehled i kvalitu. Ty přihrávky nebyly jednoduché. Luboš je proměnil v ukázkové góly. Hráče hodně nabádáme, aby stříleli, ale v tomto případě Luboš přečetl hru před sebou a přihrával ideálně,“ chválil mladého hráče trenér Kamil Pokorný.
Takhle v Kometě řádí borec, který ještě během minulé sezony neměl v šatně stabilní místo. „Kde je volno, tam si sednu,“ popisoval. V sezoně naskakoval sporadicky, víc hrál první ligu za Třebíč.
Už tam ukazoval předpoklady. Stavěl se na palebné pozice v přesilovkách, sbíral sebevědomí, sílil. Když pak bylo potřeba, aby nastoupil za Kometu v play off, zvládl to.
Tohle pendlování už by Horkého letos potkat nemělo. „Kluci v áčku mě berou, ale sám vím, že napevno ještě mezi nimi začleněný nejsem. Musím makat, abych měl stabilní místo,“ uvědomuje si.
Naděje, že se mu to povede, jsou opodstatněné, je typickým hráčem pro Kometu. Má výšku, sílu, důraz, zlepšuje se. „V minulé sezoně jsem se bál na ledě něco udělat, hrál jsem hlavně na jistotu. I teď se snažím hlavně nekazit, ale už si i sem tam něco dovolím,“ hlásí.
Pohotovost v zakončení si jako dorostenec piloval dvakrát týdně na střeleckém simulátoru, který měli mladíci Komety povinný. „Tam zjistíte, co to je rychle a přesně zpracovat puk, jak ho do branky umístit,“ souhlasí, že mu nácvik pomohl.
Přestože v Berlíně zazářil jako nahrávač, považuje se hlavně za střelce. „Taky jsem byl překvapený, že mi ty nahrávky tak vyšly. Že bych na ledě viděl všude kolem sebe, měl oči i vzadu a pořád hledal spoluhráče, to zase ne, takový nejsem,“ přiznává upřímně. Na simulátor už nechodí, ale denně se na tréninku dívá třeba právě na Muellera, jak bombarduje brankáře. „Peter má ránu perfektní,“ říká Horký.