Co rozhodlo?
Že Litvínov nejdůležitější přesilovku 5 na 3 nevyužil, tam se to lámalo. My pak utekli na 2:0 a zápas si už pohlídali. Vynikající výkon podal zase brankář Machovský. Trochu jsme změnili obranu a bylo to znát. Domácí měli hodně střel, ale úplně vyložené šance ne.
Hrál jste třístý zápas za Spartu, co to pro vás znamená?
Že už jsem tady dlouho. Ale není to nějaké zázračné číslo. Já nikdy nestřídal kluby po roce, nerad měním prostředí. Jsem rád, že jsem ve Spartě vydržel tak dlouho a že tady pořád jsem. A góly? Ještě to není meta do Klubů střelců, ale hezké to je.
V extralize jste hráli po osmi dnech. Kouč Uwe Krupp si pochvaloval čas na trénink, co vy?
Není příjemné vypadnout z tempa, týden nehrát. Teď naopak máme dva zápasy za sebou, den volna a hned další utkání s Litvínovem. Máme těžké soupeře a jsme rádi, že první krok z tří jsme udělali výtečně. Uvidíme v neděli s Brnem, bude plná hala, fanoušci blázní a šílí. Doufáme, že body zůstanou doma.
Jak zvládnete takhle nabitý program?
Nebudu mít jiný režim, vždy chodím spát kolem půlnoci až jedné hodiny ráno. Nemůžeme se vymlouvat na únavu, soupeři to mají stejné, někteří už taky hráli v sobotu a v neděli. Díky výhře je tělo psychicky napumpované, horší by to bylo po porážce.
Podle Kruppa hrajete na moc přihrávek, chce váš hokej zjednodušit. Lepšíte se v tom?
Přijde mi, že si naopak nenahrajeme (smích). Takový je trend. Hokej se strašně změnil. Po vzoru NHL se všechno nahazuje, protečovává, hraje se přímočaře, není moc času na kombinaci. Snad jen v přesilovkách. Jinak jsou pořád tři vzadu, urputná obrana. Porovnávám to s hokejem, který se hrál kdysi, bylo to hezčí, měli jsme z toho větší radost. Ale takový je trend a my se musíme přizpůsobit. Důležitá není krása, ale vítězství. Když vyhráváte 2:1, nikdo vám nic nemůže říct.
Nebaví vás současný hokej tolik?
To ne, já jsem pořád hravý. Snažím se do mladších kluků pořád rýpat, soutěžit s nimi. Přijde mi, že tohle mládeži chybí; není soutěživá, jsou to takové leklé ryby. Chci je vyhecovat, aby mě neměli rádi proto, že nechci prohrát. Trochu je nabudit, aby mě porazili.
Ve Spartě mají útočníci vyrovnaný čas na ledě kolem 14 až 15 minut. Jaké to pro vás je?
Zvykáme si na to. Je to něco nového. Já míval v Karlových Varech přes dvacet minut, to mi vyhovovalo. Díky tomu jste do sebe dostal fyzičku a pak jste nemusel tolik trénovat.
Jste třetí, máte větší klid na práci?
Je super, že vyhráváme a že máme šňůru. Trochu klidu nám to dodává. Nejsme ve stresu jako loni, kdy jsme od začátku šlapali kolem 10. místa, nebyli jsme na tom dobře. Hráli jsme o život. Když vám uteče vršek, těžko to doháníte.
