„Jsem rád, že padl. Straňas (Šimon Stránský) mi to hezky obloučkem hodil a jel jsem sám na branku. Nezbývalo mi nic jiného než vystřelit a dát gól,“ usmíval se 19letý rodák z Liptovského Mikuláše, který je už však šestým rokem ve Vítkovicích.
Nebyla ta Stránského přihrávka tak trochu náhodná? Spíše vypadala jako takový osvobozující oblouk.
Šimon říkal, že mě viděl, tak to tam obloučkem hodil.
Trefil jste se bekhendem mezi betony. Mířil jste takhle?
Chtěl jsem to mezi nohy nebo trefit beton, aby se puk odrazil na spoluhráče.
První gól v extralize jste dal brankáři Justinu Petersovi, který má zkušenosti i z NHL. Je ta trefa o to cennější?
No určitě, když chytal v NHL, tak jo.
Puk jste si schoval?
Jo, přivezl mi ho Petr Šidlík.
První bod v extralize jste si připsal za asistenci před více než rokem. Nebylo to čekání na další bod dlouhé?
Čekal jsem dlouho čekal, takže jsem rád, že mi to tam konečně spadlo. Už bylo načase.
Kvůli velkému počtu trestů v zápase se vaše čtvrtá formace nedostala tolik do hry. Mrzí to?
To nevadí, důležité je, že se vyhrálo, důležité jsou tři body a důležitá je výhra.
Pomáhají vám starty za Porubu?
Určitě ano. Můžeme se tam vyhrát a je to už mužský hokej, proto jsem rád, že tam můžu být.
