V pátek v poledne se tak mohl před halou Komety obejmout s týmovým kondičním trenérem, hodit tašku s výstrojí do šatny a o něco později také oprášit svou modrobílou brankářskou masku. „Je to ta, se kterou jsem vyhrál oba tituly,“ prozradil 28letý slovenský gólman, který se pokusí s Kometou završit zlatou tříletku. „Proto jsem tady. Klub má jen ty nejvyšší ambice a vyhrát chceme určitě všichni.“
Jak dlouho se váš návrat do Brna řešil? Já jsem o něm poprvé slyšel už na začátku prosince.
Chodil jsem sem a bavili jsme se o tom už déle. Ale já, Slovan ani Kometa jsme nechtěli, abych odcházel tak brzo. Ve Slovanu byla situace, že zůstali dva brankáři, takže jsem jim chtěl pomoct, když už jsem tam byl. A jsem rád, že jsem ve Slovanu mohl být, a za ty lidi, co jsem poznal. Ale chci chytat, a když přišla Kometa, tak jsem neváhal.
Byl ve hře i jiný klub?
Byl, ale rozhodl jsem se, jak jsem to cítil. Věřím, že jsem se rozhodl správně, a jiné věci jsem už potom ani neřešil.
Byl to Třinec?
Byl to klub, který je mi také celkem blízký... ano, byl to Třinec. Mám tam rodinu, Třinec mám rád a jezdím tam často, ale Kometa je Kometa. Tady jsem doma.
Na jak dlouho jste s Kometou domluvený?
Do konce sezony a pak se budeme bavit, co dál. Uvidíme, jakou budou mít představu. Nejsem ani proti tomu, abych podepsal víceletý kontrakt, ale uvidíme po sezoně.
Stihl jste se už pobavit s Karlem Vejmelkou, který byl dosud brankářskou jedničkou?
My jsme se s Karlem bavili, už když tu byl Langoš (Marek Langhamer) a potom Kašík. Psali jsme si, byl jsem s klukama v kontaktu, pořád jsem dění sledoval. Rodina byla tady, děti tu chodí do školky a z Bratislavy jsem tady za hodinu, takže jsem tu byl celkem často.
Do konce základní části chybí Kometě deset zápasů. Tušíte, kolik jich odchytáte?
Nevím. Budeme to určitě řešit, ale nejdu sem dělat nějaké rozbroje. Přišel jsem pomoct. Karlovi, Dostymu (Lukáši Dostálovi) i všem ostatním.
Co říkáte poměrně velkým změnám v brněnském týmu?
To neřeším. Za ty roky sem vždycky dovedli hráče, kteří zapadli, takže myslím, že s tím nebudu mít vůbec žádný problém.
Marek Čiliak při svém předchozím angažmá v Kometě Brno.
Jaké pro vás vlastně bylo angažmá v ruské KHL? Splnilo vaše očekávání?
Zkusil jsem to, bylo to pro mě zase něco nového. Byl jsem skoro doma, nebyl jsem někde odříznutý od světa. Budu na to vzpomínat jen v dobrém. Škoda, jak ta sezona dopadla, ale jsem za to rád. Poznal jsem super lidi kolem hokeje i mimo hokej.
Ovšem zatímco v Kometě jste byl zvyklý bojovat o nejvyšší příčky, Slovan byl od začátku v KHL na chvostu...
Tam se tým skládal na poslední chvíli a věděl jsem, do čeho jdu, že to bude těžké. Strašně obdivuju některé kluky, kteří jsou tam x roků a zvládají to. Bylo to těžké, někdy jsme na sobě určitě měli deku.
Ve svém posledním zápase jste inkasoval sedm gólů, jak jste se z takových přídělů otřepával?
Je těžké hrát proti Jaroslavli, kde jsou ti hráči možná někde jinde, než jsme byli my. V tom zápase jsem si zachytal, možná si vyčítám dva góly, ale KHL už jsem si potom užíval. Sice jsem inkasoval víc gólů, ale bylo to z pozic, do kterých by se hráči neměli dostávat. Bylo to zvláštní, ale jak jsem řekl, jsem za to rád.
Kometa nestačila v PlzniJeště bez Marka Čiliaka v pátek nastoupili brněnští hokejisté v Plzni. A tři dny po nejvyšší výhře sezony nad Chomutovem pro změnu byla Kometa blízko největšímu letošnímu debaklu, nakonec po korekci v závěru prohrála 2:5.   „Utkání se nám nepovedlo. Už v první třetině domácí ukázali větší agresivitu, vyhrávali osobní souboje, měli spoustu šancí a vypracovali si vedení 3:1. Ačkoliv jsme měli několik pasáží, kdy jsme zvedli hlavu, nedokázali jsme vstřelit kontaktní gól. Plzeň vyhrála zaslouženě,“ uvedl brněnský trenér Kamil Pokorný, jehož tým nedokázal narušit plzeňské oslavy 90 let klubu. Kometa zaváhala po třech výhrách po sobě a šestou extraligovou příčku zajišťující přímý postup do čtvrtfinále drží už jen o dva body před Mladou Boleslaví. V brněnské sestavě navíc znovu chyběl útočník Martin Erat, kterého sužuje blíže nespecifikovaný zdravotní problém. Další duel čeká Kometu až ve středu 13. února v Mladé Boleslavi. |
Jaký dojem na vás KHL udělala?
Přijde mi, že všechno okolo toho je víc show. Zápasy proti CSKA a SKA Petrohrad byly zážitek samy o sobě. Když máte v přesilovce za bránou Dacjuka, který může vymyslet cokoliv... Je fakt super pocit hrát proti takovým hráčům.
Co vám utkvělo v paměti nejvíc?
Mám hodně zážitků. Z Moskvy, Petrohradu, Astany, strašně se mi líbilo v Soči. Z téhle stránky to bylo super. Byli jsme i v Šanghaji. Časové posuny byly náročné, ale dalo se to zvládnout. Někdy jsme místo snídaně měli oběd, takže si člověk musel zvyknout, ale většinou jsme fungovali podle bratislavského času.
Na neoblíbené létání jste si zvykl?
Potom už ano, ale když jsme vzlétali, měl jsem pořád stres. Stále to nemám rád.
Jak jste trávili dlouhé přesuny v letadle?
Hráli jsme karty, spali jsme. Měli jsme soukromé letadlo, takže každý měl tři sedačky a natáhl se. Nepřišlo mi, že ty lety byly až tak dlouhé.
A co odloučení od rodiny?
Býval jsem týden doma a týden na tripu, nějak jsme to zvládli. Někdy tam byly i nějaké hádky, ale dalo se to. (směje se)
A jak jste vnímal chladnější atmosféru v bratislavské hale?
Od začátku to bylo takové zvláštnější, byl tam bojkot od fanoušků. To mě trošku mrzelo, ale za to jsme si pak mohli i sami. Kdybychom vyhrávali, tak by lidí chodilo víc.
