Leoš Čermák v Kometě* V brněnském dresu odehrál Čermák mezi lety 2011 až 2019 celkem osm sezon. V nich nastoupil k 376 zápasů základní části a 90x v play off. Přidal 18 zápasů v European Trophy a šest v Lize mistrů. * Brněnskému mužstvu pomohl k dvěma titulům, dvěma stříbrům a jednomu bronzu v extralize. * Celkem dal za Kometu 76 gólů v základní části a 11 v play off. V European Trophy skóroval 7x, v Lize mistrů třikrát. * Během osmi sezon v Brně si připsal 743 trestných minut. * Šest sezon byl kapitánem Komety, v klubové historii ho to řadí na druhé místo za Vlastimila Bubníka. |
„Konec kariéry jsem měl v hlavě už loni po druhém mistrovském titulu s Kometou. Vidina zlatého hattricku mě ale nahlodala natolik, že jsem do toho ještě na jeden rok šel. Sám v sobě jsem byl srovnaný s tím, že půjde o moji poslední sezonu. Že skončím, bylo moje vnitřní rozhodnutí, na které jsem byl delší dobu připravený,“ uvedl Čermák na webu Komety.
V Brně zůstane v nové roli manažera pro hráčský rozvoj. Na starost dostane talentované hráče z dorostu a juniorky a hráče působící v Třebíči.
„Leoš patří k nejúspěšnějším kapitánům komeťácké historie. Zaslouží si velkou úctu a respekt. Jsem hrozně rád, že jsem jej poznal. Dokonce i jako protihráče na ledě, ale i z pozice manažera a kouče na střídačce. Je to velká osobnost,“ prohlásil Libor Zábranský, majitel Komety.
POHLED ČINOVNÍKA: Leoš pro nás byl klíčovou osobnostíhovoří Jaroslav Medlík, vedoucí sportovního úseku Komety: Když se Leoš před osmi lety vracel z KHL, chtěli jsme ho do mužstva v každém případě, tehdy ale ne přímo jako kapitána. Céčko tehdy nosil Radim Bičánek. Leoš se však v kabině během pár let sám vyprofiloval v respektovaného vůdce. Tím, jak se choval, si svoji pozici vytvořil. Pro Kometu se stal klíčovou osobností. Byl vůdcem, mužstvo řídil a ono za ním šlo. Obrovskou měrou přispěl k tomu, že za poslední období má Kometa dva tituly a další dvě stříbra. Pamatuji si, že když jsme s ním v Brně podepisovali první smlouvu, a teď nevím, jestli na dva, nebo na tři roky, mysleli jsme si my i on, že tím se jeho kariéra uzavře. Leoš už tehdy nějaké roky měl. Vzhledem k tomu, že na sobě začal pracovat, dbal na kondiční trénink, změnil životosprávu a hokeji opravdu odevzdal strašně moc, si tu kariéru ale prodloužil. Udržoval se, a když to jen trochu přeženu, rok od roku byl lepší a lepší. Při jeho způsobu hry, což byl fyzicky strašně náročný hokej, se dá říct, že Leoš vydržel strašně dlouho. Je to proto, že tomu odevzdal maximum. Nám to v Kometě samozřejmě moc pomohlo. Co si pamatuju, do prodlužování smluv jsme Leoše nutit nemuseli. Pokud chtěl nový kontrakt, díval se hlavně na to, jestli bude schopen udržet si svoji úroveň. Byl zodpovědný vůči nám i vůči sobě. Věděl, jak se cítí. Kdykoliv se s ním dalo otevřeně bavit nejen o hokeji, ale i o podnikání, o budoucnosti. Vždycky měl široký záběr. Leoš byl fakt dobrý. Nebo ne, jinak, on je dobrý. |
POHLED SOUPEŘE: Správný prevít, rádi jsme se posekalihovoří Jakub Lev: Vím o tom, že dost kluků Leoše nemělo rádo, když jsme proti Brnu hrávali. Jako soupeř to byl samozřejmě nepříjemný hráč, takový ten správný hokejový prevít. Uměl seknout, potáhnout, prostě dělal to, co dobrý nepříjemný hráč umí. Já takové hráče rád mám. Můžu se s nimi posekat, strčit do sebe, něco si říct. Pro můj styl hry je to ideální protivník. Slyšel jsem o jeho hláškách, kterými dokázal soupeře pěkně zdeptat. Pár kluků přišlo během zápasu po třetině do šatny, že Leošovi zkusili něco říct, a on jim odpověděl tak, že z toho byli špatní. Já jsem tenhle problém neměl. Raději jsem byl zticha. Občas se stalo, že nějaké píchnutí jsem v souboji schytal; Leoš byl velký, silný a zkušený. Ne všechno je v souboji u mantinelu vidět. To k tomu zkrátka patří. Loni se stalo, že nás Kometa vyřadila, když jsem hrál za Vítkovice. Podávali jsme si ruce, tak mu říkám: Dobrá série. A hlavně aby nekončil, že bych se neměl v Brně s kým sekat. On na to, abych se nebál. Že jednu sezonu ještě dá. Dodržel to. Pamatuji si na naše souboje na buly. Když jsem do ligy přišel já, měl Leoš už dost za sebou. Vyhrát proti němu vhazování zpočátku nebylo lehké. I kvůli tomu, že on má lopatu hokejky velkou jako hrablo na odhazování sněhu. Teď nedávno mi Leošovy hole v Brně, kam jsem přestoupil, na tréninku nabízeli. Jemu evidentně vyhovovaly, já jsem je ale musel odmítnout. S jeho lopatou bych pukem ani nezamíchal, ani bych nevystřelil. Dost hráčů by s jeho holí bylo v koncích. |
POHLED SPOLUHRÁČE: Nemusel mluvit, stačilo mu odkašlat sihovoří Jozef Kováčik: Leoš byl mým pravým opakem. Já jsem potřeboval ještě minutu před nástupem na zápas dělat blbiny, pořád jsem něco brebentil. On toho moc nenamluvil. Byl ale zároveň člověkem, kterému stačil pohled, případně si významně odkašlat, a každý vycítil, co a jak. Měl charizma Buda Spencera, dobráckého siláka z filmů. Takhle jsem jednou vrazil do kabiny a hrála tam super písnička. Požádal jsem o zesílení zvuku. Kdosi to pořádně ohulil, ale než jsem stačil chytit rytmus, za pár vteřin rámus ztichl. Říkám na celé kolo: „Co za blbce to vypnulo?“ Odpovědí mi bylo hrobové ticho. Načež jsem se podíval doleva, kde seděl Leoš s ovladačem v ruce a lehce pomačkanou tváří. Bylo den po utkání a my starší hráči jsme byli víc rozlámaní než ostatní. Kapitán nebyl výjimkou. Povídám: „Myslím, že to byl asi dobrý nápad, jsem pro, aby to bylo potichu. Nemusí to řvát jako u kolotočů.“ Už jsem si pak pamatoval, že leckdy budou lepší pohodové písničky. Takových historek mám s Leošem plno. Jsem strašně rád, že jsem s takovým chlapem mohl hrát, takhle parádního kapitána by člověk musel hledat opravdu dlouho. Hodně dobrých věcí podpořil, beru ho jako fajn chalana. Každý někdy přestřelí, udělá chybu. Leoš to uměl správně rozdělit. Když mladí moc blbli, uměl jim to slušně říct, ale dupnout dokázal taky. Zakřičet, když bylo potřeba. Kolikrát, když byla krize, jako obvykle před Vánocemi, jsme šli my starší hráči za Liborem Zábranským. Musely se dát hlavy dohromady, jak z toho co nejrychleji ven, to nemůžou řešit dvacetiletí kluci. Ti kolikrát ani nevěděli, co všechno měl Leoš na starosti. Céčko měl úplně oprávněně. |
