„Jsem zásadně proti jakémukoliv uzavírání extraligy, ale tahle situace je velice mimořádná a další dopady jsou jen těžko predikovatelné. Snažíme se touto cestou kluby ochránit, i proto jsme se tím začali zabývat,“ řekl České televizi ředitel extraligy Josef Řezníček.
„První dva roky jsou o tom, aby se extraligová mužstva vzpamatovala, stabilizovala, vyhranily se kádry a ochránily se investice. I po jednání s marketingovým partnerem soutěže nevíme, jak bude situace v tomto ohledu vypadat dál,“ připustil Řezníček.
S návrhem uceleného čtyřletého plánu, aby se hokej dokázal v delším časovém horizontu vyrovnat s následky koronavirových opatření, přišel podle jeho slov prezident Českého hokeje Tomáš Král.
„Není jisté, že extraliga začne opravdu 18. září, že soutěž nebude na podzim či v zimě znovu přerušena v důsledku druhé vlny nákazy. Neznáme ani dopady na ekonomiku klubů a nedokážeme to rozklíčovat nejen my, ale ani kluby samotné,“ uvedl Řezníček pro server hokej.cz.
Vedení svazu počítá s tím, že by se extraliga v nadcházejících dvou ročnících vždy rozrostla o jeden tým, jímž bude vítěz druhé nejvyšší soutěže. Od sezony 2022/2023, do které by vstoupilo 16 týmů, by se pak počet účastníků i díky znovu zavedené baráži snížil zpátky na současných 14 mužstev.
Třetí sezonu z navrhovaného čtyřletého plánu by o soutěž níž spadly dva nejhorší týmy přímo a další klub by hrál baráž s vítězem první ligy. Čtvrtou sezonu by pak extraliga pokračovala se 14 týmy s tím, že nejhorší tým soutěže by se v baráži utkal o příslušnost k extralize s nejlepším týmem druhé nejvyšší soutěže.
O možnosti uzavření extraligy bez hrozby sestupu se spekulovalo již během uplynulé sezony, kterou zkrátila pandemie koronaviru. Ze soutěže sestoupilo Kladno s hrajícím majitelem Jaromírem Jágrem, mezi elitu se vrátily České Budějovice.
