Ještě předtím byl s negativním výsledkem testovaný na koronavirus, v pondělí už tak mohl naskočit do přípravy extraligové Škody.
„Chci hru stavět na tom, v čem jsem dobrý. Každý trénink i zápas ze sebe vydám sto procent,“ hlásil odhodlaně po úterním tréninku 25letý Lang, vůbec první Švéd, jenž oblékne plzeňský dres.
Loni působil téměř dvoumetrový zadák v Chomutově, v Chance lize zaznamenal v 54 zápasech 17 bodů.
Jenže zadlužení Piráti vzdali první ligu, tým spadl až do krajské soutěže. Dluží peníze i vám?
Dluží. Ale nastavil jsem si hlavu tak, že ty peníze už asi neuvidím. Cokoliv přijde, bude pro mě bonus, z jakékoliv částky budu mít radost. Ale popravdě, nepočítám s tím...
Sledoval jste na dálku pád klubu, kde jste rok působil?
Žádné velké podrobnosti neznám. A úplně nevím, jak přesně se cítit. Jsem smutný kvůli lidem, které jsem tam poznal a kteří dělali svou práci dobře. Ale očividně tam byli další, s nimiž jsem se ani nesetkal, a ti nedělali, co dělat měli. Určitou dobu jsme nedostávali žádné peníze, bylo to náročné a složité.
Dalo se s takovými okolnostmi myslet čistě na hokej?
Bylo to náročné. Nemůžete si nic naplánovat, protože nevíte, jestli na to budete mít. Když utratíte peníze, netušíte, kdy a zda vůbec přijdou další. Vlastně jsem nevěděl, jestli si mohu dovolit vyrazit někam na výlet, raději jsem si něco dával stranou. Když pak nějaké peníze přišly, zdálo se, že přijdou lepší časy, ale brzy se vše vrátilo zpátky. Po Vánocích už žádné finance nepřišly. Používal jsem vlastní úspory, abych mohl nějak žít.
Na ledě to ale znát moc nebylo.
Myslím, že při hře mě to neovlivnilo. Snažil jsem se fungovat tak, že je nový den, nový trénink. Byl jsem profesionál, plnil svou práci a doufal, že ostatní se pak zachovají také profesionálně a vše mi doplatí.
Už tuhle kapitolu uzavřeme. Jak jste prožil léto ve Švédsku?
Byl jsem doma v Arvice. Trénoval, posiloval, hrál golf, tenis, padel tenis. I život ve Švédsku hodně ovlivnil koronavirus, několik měsíců bylo těžkých, hodně lidí onemocnělo. Ale už to snad vypadá, že křivka jde správným směrem a situace se zlepšuje. Naštěstí musím říci, že v mém bydlišti se virus nešířil.
I tak jste po příletu do Česka musel do karantény.
Klub chtěl mít jistotu, že jsem zdravý. To je v pořádku.
Co už o Plzni víte?
V průběhu minulé sezony mě sem vzal Filip Suchý. Viděl jsem stadion i centrum města. Teď bydlím ve Skvrňanech, pomalu zkoumám okolí. Jsem tu sám a mám kus práce před sebou, abych všechno poznal.
Kromě útočníka Suchého jste v Chomutově poznal také gólmana Paláta, další novou tvář v Plzni. Je to pro vás výhoda?
Nikoho jiného tu neznám. Ale v porovnání s tím, když jsem šel do Chomutova, je to o dva hráče navíc. Takže jasné zlepšení... (smích)
Jak se cítíte po prvních trénincích v novém klubu?
Velmi dobře. Ale jsem ještě takový... zarezlý. Nějaký čas jsem nestál na bruslích. Ale to se bude každým dnem zlepšovat. Když jsem loni přišel do Chomutova, už byl tým v polovině přípravy na ledě. V Plzni jsem od začátku, to je výhoda.
Zabydlíte se v týmu rychle?
Určitě. Mám skvělý pocit z toho, jak se tady ke mně lidé chovají. Aréna se mi moc líbí. I kabina a zázemí je skvělé, máme profesionální servis.
Probíráte to na dálku i s o dva roky mladším bratrem Oskarem, útočníkem Leksandu?
Strávili jsme spolu celé léto, společně trénovali. Máme mezi sebou skvělý vztah, ale o hokeji se snažíme moc nebavit. Vyměníme si pár názorů, pak už hokej můžeme opustit a řešíme normální věci.
