Skoro to vypadá, jako by soupeřům připravili dokonalou past. V přípravě sbírali jednu porážku za druhou, čímž mohli navodit dojem, že budou v nové druholigové sezoně ve skupině Jih pro ostatní týmy snadnou kořistí.
Realita je ale zatím úplně jiná...
Havlíčkobrodští hokejisté za sebou mají tři zápasy, z nichž dokázali vydolovat osm bodů!
„Je to hezký,“ reagoval s úsměvem na aktuální pohled na tabulku nejzkušenější člen brodského A-mužstva Aleš Padělek. „Podařilo se nám urvat nečekané body se soupeři, kteří hráli velmi dobře,“ radoval se čtyřicetiletý rodák z Jihlavy.
Váš nejčerstvější úspěch je spojen se středečním vystoupením v Příbrami, kde jste brali tři body za vítězství 3:1. Jaký to byl zápas?
Zase hodně těžký, ale my jsme hráli opravdu výborně. Důležité bylo, že jsme dokázali okamžitě odpovědět na jejich úvodní gól a pak jsme šli v přesilovce sami do vedení. Navíc nám parádně zachytal gólman (Ondřej Chaloupek).
Všimla jsem si, že i trenér Michal Konečný ho po utkání hodně chválil...
Pokryl všechny střely ani jeden puk mu nevypadl. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.
Mužstvu se vždycky hraje dobře, když má v brance jistotu...
To je pravda, oba naši gólmani jsou zatím výborní. V přípravě jsme sice dostávali dost gólů, takže si ostatní asi mysleli, že budeme outsider, ale pravdou je, že jsme měli těžké soupeře. Každopádně bych současný stav nechtěl zakřiknout.
Bojíte se, že by mohlo přijít uspokojení?
Musíme zůstat nohama na zemi a pokračovat dál v tom, co děláme, jak trénujeme a hrajeme.
Skupina, v níž letos Brod působí, je plná soupeřů, na které v minulosti tým moc často nenarazil. I pro vás musí být asi každý zápas velkou neznámou, nebo ne?
Je pravda, že na každý zápas jezdím jako úplný nováček (směje se).
Vaše zkušenosti se třetí nejvyšší českou soutěží se vlastně vztahují jen ke krátkému působení ve Žďáru nad Sázavou v sezoně 2014/15, je to tak?
A za těch pět let se druhá liga hodně změnila, je mnohem víc o bruslení. Zatím se s tím trochu peru, ale snad to bude dobrý.
Většině brodských spoluhráčů byste věkem mohl být klidně otcem. Omládl jste mezi nimi?
(usmívá se) To asi ne, ale je to hezký. Užívám si, že pořád můžu hrát hokej. A nejstarší jsem byl v šatně už při svém působení v Anglii. Čas utíká každému stejně.
Vaše výsledky v přípravě skoro vypadají, jako byste cíleně chtěli oklamat soupeře, že s vámi nebude moc těžká práce...
Nemyslím, že by to bylo cílené. Dávali jsme do těch zápasů, co jsme mohli, ale měli jsme tam třeba Jihlavu, která nám hned v první třetině ukázala, jak se hraje hokej. I Kolín byl těžký. Ale občas jsme pak už srovnávali krok a dostávali se čím dál víc do hry. Dařilo se nám třeba i honit výsledek, nevzdávat se, což se nám hodilo v prvním našem zápase v Táboře, kde jsme dotáhli i ztrátu 1:4.
Aleš Padělek v přípravném zápase za Havlíčkův Brod.
Předpokládám, že takhle nějak jste si asi svůj návrat na český led představoval. Nebo ne?
Bylo by moc fajn, kdyby nám to takhle vydrželo. Kluci šlapou, zdá se, že všechno bylo dobře načasované. Ale jak už jsem říkal, chce to pokoru a pořád pracovat na sto procent.
Od příštího týdne se kvůli opatřením souvisejícím s nemocí covid-19 bude hrát minimálně čtrnáct dnů úplně bez diváků. Umíte si to představit?
To fakt netuším. Když jsem občas koukal v televizi na NHL, tak to vypadalo dost děsivě. Ale mě se už mockrát ptali fanoušci, jak fandili a jestli byli slyšet, a já jim vždycky vysvětloval, že se soustředím jen na hokej. Každopádně je samozřejmě mnohem lepší, když na stadionu diváci jsou.
