V aktuálním ročníku dres Harvardu obléklo hned patnáct hráčů, kteří už prošli draftem do NHL. Žádný jiný univerzitní tým z americké ligy NCAA jich nemá ve svém kádru více.
Na soupisce bychom našli například třináctku draftu z roku 2021 Matta Coronata nebo účastníka mistrovství světa i olympijských her Seana Farrella. Oba o víkendu po vypadnutí Harvardu z tradičního finálového turnaje NCAA podepsali nováčkovské smlouvy s týmy NHL (Calgary, Montreal).
Jejich hokejový um nelze zpochybnit. Co ovšem rovněž nesmí zapadnout, jsou studijní výsledky. Bez nich by se na Harvard nikdy nedostali, podle serveru Times Higher Education je Harvard dokonce druhou nejprestižnější univerzitou na světě.
V počtu uchazečů mu může konkurovat i například Univerzita Karlova, na kterou se v roce 2021 hlásilo 65 tisíc studentů, tedy zhruba o čtyři tisíce více než na Harvard. Zatímco česká univerzita přijala 26 tisíc z nich, Harvard jen necelé dva tisíce, tedy 3,2 procenta z přihlášených.
„Prestiž je do Harvardu vpečená,“ vzpomíná pro iDNES.cz Petr Plaček, který na věhlasné univerzitě studoval a dva roky hrál také hokej.
„Přiláká ty nejchytřejší studenty, díky tomu přichází i ti nejlepší profesoři. Dvojkař ví, že nemá šanci se na Harvard dostat, proto se ani nehlásí,“ uvádí.
Plaček se do Spojených států přesunul ve čtrnácti letech. V Česku se totiž kvůli dojezdům z Rakovníka do Kladna nemohl plně věnovat jak škole, tak hokeji. Proto zvolil cestu americké střední školy, která nabízela obojí.
A ve svém druhém roce v zahraničí poznal, jak chodí nábor hokejistů studentů na vysoké školy.
„Začaly mi volat různé univerzity, jednou z nich byl právě i Harvard. Ani jsem moc nepřemýšlel, že bych šel jinam, Harvard přece jen zní skvěle. Proto jsem odpověděl, že pokud se na něj dostanu, půjdu,“ vypráví.
Stejně jako ostatní studenti musejí složit přijímací zkoušky i hokejisté. Nemají úlevy, procházejí stejným řízením jako kdokoliv jiný.
„Člověk musí napsat skvěle testy SAT, něco jako u nás od firmy Scio. Kouká se i na známky, pokud jste na střední nebyl jedničkář, nemáte šanci. Škola si o daném hokejistovi zjišťuje informace od trenérů, učitelů, hráč ještě musí sepsat různé eseje. Harvard nedostává všechny hráče, které chce, protože málokdo je na takové úrovni vzdělání,“ podotýká.
Trenéři jako skauti
Harvard nechce jen skvělého studenta nebo úžasného hokejistu. Nabírá především příkladné osobnosti, které budou školu reprezentovat nejen po dobu studia, ale také dávno po ní.
I proto proces mapování hokejistů trvá dlouho, začíná několik let před nástupem do prvního ročníku. Už v prvním ročníku na střední škole univerzita oslovuje hráče a zjišťuje jejich zájmy i mimo hokejové prostředí.
„Za Harvard skautují asistenti trenérů. Snaží se oslovit ty nejlepší hráče po celém světě, v první řadě však v Severní Americe. Zvou je na prohlídku školy, zjišťují jejich zájmy. Hráči většinou čekají, až je osloví třeba dvacet koučů, a pak si vyberou tu školu, která se jim líbí nejvíc,“ přibližuje Plaček.
„Hledáme chytré hráče bez ohledu na jejich fyzické parametry,“ řekl pro sportovní server The Athletic asistent trenéra Harvardu James Marcou. „Cokoliv umí, se my snažíme nějakým způsobem uplatnit na Harvardu. Samozřejmě požadavky školy to mnohdy ztěžují. Snažíme se najít ty děti, které jsou zapálené pro studium stejně jako pro hokej.“
Trenér James Marcou rozdává pokyny svým svěřencům v dresu Harvardu.
Studenti absolvují první rok na Harvardu v programu všeobecného vzdělání, pak mají možnost vybrat si specializaci. „Já studoval ekonomii, tu si zvolilo hodně hokejistů, protože je nejblíž byznysu. Měli jsme ale i pár kluků na psychologii nebo na státní správě,“ pronese Plaček.
Kromě vzdělání získají hokejisté přechodem na univerzitu čas na vyhrání se před přechodem k seniorskému hokeji. S kanadskou juniorkou se totiž hráči loučí ve dvaceti letech, vysokou školu končí mnohdy až ve třiadvaceti. Navíc pokud si student vybere Harvard, bere studium vážně.
„Na Harvard přicházíte proto, abyste ho vystudovali. To je ta nejdůležitější věc,“ tvrdí Marcou.
„Nechodí tam hráči, co nebyli odmala vedení ke vzdělání. Škola je pro ně důležitá, a ačkoliv to jsou úžasní talenti, jsou z rodin, kde se klade důraz na výuku. Rodiče obětovali hodně, aby se jejich syn dostal na Harvard, proto by bylo trestuhodné, kdyby ho pak nedodělal,“ souhlasí Plaček.
Mnoho hokejistů však z univerzit odchází do NHL před dokončením studia. Trevor Zegras odešel po roce z Boston University, po dvou letech zase Cole Caufield z Wisconsinu nebo brankář Spencer Knight z Boston College.
Na Harvardu panuje jiná kultura. Hráči buďto dobrovolně vytrvají celé čtyři roky, nebo pokud přece jen do NHL odejdou dříve, titul si zpětně dodělají.
Tak jako například Adam Fox nebo Ryan Donato, kteří na Harvardu strávili tři roky, po sezoně v NHL však v letních měsících díky speciálnímu kurzu školu dokončili.
Obránce Rangers Adam Fox během zápasu s Minnesotou
Zatímco Fox, Kerfoot nebo i Plačkovi bývalí spolužáci Alex Killorn, Jimmy Vesey a Colin Blackwell prožívají úspěšné kariéry, bývalý český útočník prožil jiný příběh. Po dvou sezonách se musel s hokejovým týmem rozloučit, zdraví mu nedovolilo pokračovat.
Přitom nakročeno měl slušně. Před nástupem na Harvard ho v šestém kole draftovala Philadelphie, až po něm například ukázala Tampa na Ondřeje Paláta.
Jak v prvním, tak ve druhém ročníku na vysoké škole ale kvůli zdravotním indispozicím nebyl schopný ukázat vše, co v něm bylo.
„Na univerzitě mi operovali koleno, měl jsem podvrtnutý kotník, chytila mě ještě záda, se kterými se peru doteď. Do třeťáku jsem přišel hodně silný, těšil jsem se na dobrou sezonu, ale hned na jejím začátku mi prasklo zápěstí. Tehdy jsem si uvědomil, že to s hokejem dál nepůjde,“ vzpomíná.
Na univerzitě pokračovat mohl, nebyl vázaný na stipendium. Harvard ho totiž sportovcům ani nenabízí, alternativě říkají finanční pomoc, kterou už Plaček obdržel.
„Finanční pomoc se řídí vypočítanými tabulkami. Škola vám přispěje částkou na základě příjmu rodičů. Teoreticky pokud by rodiče nevydělávali nic, zaplatí vám všechno. Harvard nechce, aby studium byla velká přítěž pro rodinu. Když si myslí, že si student zaslouží studovat na Harvardu a nemá na to peníze, tak mu to zaplatí,“ zmiňuje.
Pro českého občana, ale i pro kohokoliv jiného je studium na Harvardu obrovská investice. Ročně musí uhradit 55 tisíc dolarů, za čtyři roky tedy v přepočtu necelých pět milionů korun.
V hlavní roli známky
Plaček se tedy začal plně soustředit na školu, aby v budoucnu získal dobrou práci. „Hokej vás dostane do školy, díky které si můžete po kariéře vydělat peníze. A já už neviděl důvod, proč bych se měl ještě rok plácat v hokeji,“ upřesňuje.
„V Americe jsou známky důležité, díky nim se dostanete na ty nejlepší univerzity, firmy pak koukají zase na známky na vysoké. Třeba banky nabírají studenty nejdříve z těch nejlepších škol, kde si ještě vybírají ty s nejlepším průměrem známek. Studenti chtějí ta nejlepší zaměstnání, proto chtějí mít i nejlepší možné známky,“ doplňuje.
Špatné známky? Nehraješ! O životě českých hokejistů na univerzitách v USA |
Známky si hokejisté musejí hlídat nejenom kvůli výhledu do budoucna. Vliv mohou mít také na výkony při zápasech.
„Pokud hráč potřebuje pomoct s učením, jde za lidmi, kam chodí normální studenti. Trenér se zajímá o studijní výsledky hráče jen v případě, když nemá dostatečný průměr na to, aby mohl hrát,“ říká a záhy dovysvětlí: „Jestliže mají hráči průměr známek horší než dva a půl, nemůžou hrát.“
„Zažil jsem spoluhráče o rok mladšího, který musel ze školy odejít, zkrátka ji nezvládal. Já sice nikdy neodstoupil, ale nebylo to vždycky jednoduché,“ vzpomíná.
Podle Plačka stráví student-hokejista na stadionu zhruba čtyři hodiny denně. Stejný čas také ve škole, na pokoji si pak dodělává úkoly a učí se. Profesoři po studentech nárokují hodně, ti pak nemají příliš volného času.
Proto se Plaček rozhodl po studiu založit softwarovou společnost, která nabízí systém pro studenty, díky němuž si jsou schopni zorganizovat život na škole tak, aby si našli čas i na zábavu.
Tu mnozí nacházejí v hokeji, tak jako kdysi on nebo v současnosti Fox, Killorn a spol.
K úspěšné kariéře je nakopl i Harvard.
Díky němu dokázali skloubit sen o NHL se vzděláním.
