Působí v něm totiž Ivan a Tomáš Rachůnkové, bratři Karla, jenž takové štěstí jako Jandač neměl. Sparťanskému kouči se teď honí hlavou, jak oběma bratrům pomoci. "Nejlepším lékem je zaměstnat jim hlavy hokejem," říká muž, jenž už podobnou situací prošel před lety v Liberci.
"Kluci si vyřídí ještě nějaké rodinné záležitosti, hlavně co se týká pohřbu, to pro ně bude asi největší nápor. Jinak s námi budou pravidelně trénovat. Akorát ještě koncem září poletí do Jaroslavle sbalit Karlovy věci."
Takže by měli v neděli nastoupit v extralize?
Myslím si, že ano. Samozřejmě dám na ně, jestli budou schopni se psychicky připravit. Jestli ano, tak je normálně zařadím do sestavy, přece jim v tom nebudu bránit.
Extraliga se odložila, hodí se vám to?
My už bychom nejraději začali teď, protože příprava je dlouhá. Ale plně respektujeme okolnosti. Hraje se až v neděli, tak to je a my se připravíme.
Jaká je v týmu atmosféra?
Není moc dobrá a je to i pochopitelné. Myslím, že ta událost zasáhla celý český hokej, nejen Spartu. Nás se to týká nejvíc, protože tu máme oba bratry Karla a Honza Marek tady kdysi hrál. Každý rok se Spartou navíc koketoval a nabíralo to stále větší intenzity. I Karel víceméně projevil přání zahrát si tu se svými bratry.
Jak se teď dá hráčům pomoci?
Víte, tady je každá rada drahá. Já si to kdysi prožil v Liberci, když se tam na začátku sezony oběsil Pavel Kábrt, a v kabině to bylo víceméně celý rok. Nebyla to vůbec jednoduchá situace. Já jsem přesvědčen o tom, že nejlepší je, aby byli kluci neustále v tréninku, v zápasech a neměli čas utápět se v nějakých myšlenkách. To je podle mého názoru asi nejlepší lék a oni s tím sami souhlasí.
Nevyžaduje od vás přesto celá situace citlivější přístup k oběma hráčům?
Bavili jsme se o tom, říkal jsem, že se musím chovat naprosto přirozeně a i upozorňovat je na chyby. Oni to tak vnímají, berou to tak a nechtějí nějaké úlevy. Můj přístup ale bude určitě jiný než normálně, hlavně v úvodu.
