O’Reilly pravidelně patří k nejslušnějším hráčům v zámořské NHL, před třemi lety jej dokonce vyhlásili největším gentlemanem. „Rodiče mě vždy učili, že sportovní chování je velmi důležité. Ta trofej je poklonou pro ně,“ vyznal se. Tehdy si za celou sezonu odpykal jen dvě trestné minuty.
Ostatně svou pověst potvrzoval i nyní na světovém šampionátu, rozhodčí šestadvacetiletého centra ani jednou nevyloučili.
Čistá hra mu přitom nebrání v efektivním napadání soupeřovy rozehrávky a precizním bránění, cenné nadstavbě k jeho výtečné produktivitě. Pro soupeře je mimořádně nebezpečný na obou koncích kluziště, dorůstá v komplexního hokejistu, jakým je jeho krajan, zlatý chlapec Sidney Crosby.
Od něj mohl O’Reilly mnohé okoukat při Světovém poháru, kdy společnými silami pomohli Kanadě ke zlatu. O pár měsíců později se potkali ve zcela jiné situaci, v zápase mezi Buffalem a Pittsburghem Crosby bodl O’Reillyho do slabin. Fanoušci hromadně volali po pokutě pro personu číslo 87.
O’Reilly krotil vášně: „Stane se, omluvil se mi, je to v pohodě.“
Vše přešel s noblesou, jako by snad ani mezi mantinely nepatřil. Mnozí jiní v podobných případech vyhrožují pomstou a bez servítků častují protivníka nadávkami a před novináři pronášejí výroky o zákeřnosti a špinavostech.
O’Reilly je skutečně tak trochu atypický hokejista. Do světa NHL, kde podle uznávaného novináře Kena Campbella vládne násilí, nezapadá. Pověst slušňáka dotváří jeho domácí idylka. Rád posedává na terase a hraje na kytaru, vzhledem často dotváří hipstera díky pletené čepici, případně extravagantním účesem. K tomu stylová košile a další svršky. Když jej nedávno zpovídal reportér NHL.com, O’Reillyho neodhadl. Ptal se, kde podle všestranného forvarda v Buffalu sežene nejlepší pečená kuřecí křídla.
O’Reilly mu vysvětlil, že je vegetarián. Právě na zeleninu svádí i svůj mohutný plnovous. „A také mám skvělé geny po tátovi.“
K hokeji ho přivedl jiný příbuzný. O čtyři roky starší bratr Cal. Společně působí v Buffalu, při výluce NHL před čtyřmi lety se za ním Ryan vydal i do ruského Magnitogorsku. „V dětství jsem hrozně rád koukal na Wayna Gretzkého, ale opravdovým hokejovým hrdinou byl pro mě Cal,“ tvrdí. Ryan jej po sportovní stránce dávno přerostl. Je dalším z mnoha mladších sourozenců, které ten starší inspiroval a pak byl postupně zastíněn. Své o tom ví třeba Sean Pronger, bratr Crise Prongera, člena Hokejové síně slávy.
Z O’Reillyho se postupně stala opora reprezentace, s Kanadou jel na první mistrovství světa už v roce 2008. P ředloni v Praze se dočkal první medaile, ke zlatu přispěl deseti body. Zářil také loni při obhajobě v Moskvě.
V letošním semifinále vítězným gólem vyřadil Rusko. I Švédsku dal ve finále jediný kanadský gól ze hry. Parádní turnaj mu pokazila až závěrečná trestná střílení: ve třetí sérii trefil tyčku a zlatou výhru 2:1 brzy poté mohli slavit Švédové.
Příkladné chování, vzorný přístup k reprezentaci, špičkové výkony, které mu v NHL vynesly sedmiletou smlouvu na 52,5 milionu dolarů.
Ale i O’Reilly přešlápl. I u něj se jeden škraloup najde. Krátce po podpisu zmíněného kontraktu údajně vjel autem do výlohy známého řetězce kaváren Tim Hortons. Pro nedostatek důkazů vyvázl bez trestu.
