Před začátkem extraligové sezony bojoval o pozornost v americkém Buffalu, které jej letos v červnu draftovalo, ovšem na start české nejvyšší soutěže už byl Lukáš Rousek zpátky doma. A pro Spartu jedině dobře, neboť v utkání třetího kola proti Třinci mladý útočník sehrál jednu z klíčových rolí - vítězným gólem v 57. minutě poslal Spartu do vedení 3:2.
Pražané pak přidali ještě trefu do prázdné branky a vyhráli 4:2. Přitom v utkání prohrávali domácí už 0:2. O to cennější pro tým může být, že se dokázal s nepříznivým stavem popasovat, otočit ho a poprvé v sezoně slavit tříbodové vítězství.
Váš gól, to byl pro Spartu takový moment překvapení. Sám jste byl možná překvapený, jak to vyšlo.
Byli jsme domluvení, že já našlápnu a buď zkusíme hybrid (pozn.: hybridní icing) nebo to pošleme na gólmana. A že to vyšlo až tak dobře, to bylo se štěstím.
Hokejová Sparta slaví výhru, proti Třinci rozhodla v závěru |
Při zakončení jste se však úplně neukvapoval. Jak jste prožíval poslední vteřiny před tím, než jste poslal puk do brány?
Jako první variantu jsem měl kličku do bekhendu, ale na poslední chvíli jsem to změnil. Měl jsem totiž strašnou rychlost a nebyl jsem si jistý, zda bych to stihl. Tak jsem se rozhodl pro střelu a jsem rád, že to vyšlo.
Souboj mladíků mezi vámi a brankářem Kváčou tedy vyšel pro vás. Jaká je to vzpruha vyhrát za tři body po těch dvou bláznivých zápasech, které Sparta sehrála s Plzní a Libercem? Uklidnilo vás to?
Myslím, že ano. S klukama jsme si sedli v kabině a řekli si, že musíme hrát více z obrany. To se nám dneska podařilo a nakonec z toho vyplynuly i góly, které jsme Třinci dali.
Třinec už v úterý proti Vítkovicím promarnil vedení. Bavili jste se o tom před třetí třetinou, kdy to bylo 1:2 z vašeho pohledu?
Říkali jsme si, že jsme byli v průběhu zápasu lepším týmem nebo minimálně aspoň vyrovnaným soupeřem. Takže to zkusíme. Pak jsme dali hned v prvním střídaní na 2:2 a na konci rozhodli.
Byl to pro vás po návratu z Ameriky velký zápas. Jak jste poslední týdny prožíval?
Byl to asi můj nejlepší zápas. Po návratu jsem se první dva duely necítil tak, jak bych chtěl. Cestování, jiný druh hokeje... Ale dal jsem se zase do kupy a konečně to vyšlo.
