Obránce hokejistů Plzně Vojtěch Budík (vlevo) zdolává úsek sjezdovky v železnorudském areálu Samoty, za ním běží další beci Škody Matěj Stříteský a Peter Čerešňák. | foto: Lukáš Kratochvíl, hcskoda.cz

Kluci říkají, že jsem blázen. Ale mě běhání baví, říká obránce Budík

  • 2
Za sebou měl téměř dvouhodinový zápřah ve strmé, travnaté stráni, s přivázanou pneumatikou za zády strojově zdolával zhruba stometrový úsek sjezdovky. Zdánlivě bez větší námahy, přitom nejrychleji z týmu. Když pak obránce hokejové Plzně Vojtěch Budík přisedl k novinářům před železnorudským penzionem Ski-bike Apartments v lyžařském areálu Samoty, kde tým Škody tráví týdenní soustředění, jen s lehkým úsměvem prohodil: „Mě to baví. Od kluků často poslouchám, že jsem blázen, co se běhání týče.“

Dvaadvacetiletý rodák z Pardubic se chystá na druhou sezonu v Plzni, v té minulé stihl v devětatřiceti zápasech nasbírat jedenadvacet bodů za tři góly a osmnáct asistencí.

Opravdu to vypadalo, že výběhy s pneumatikou uvázanou na laně vás vůbec nerozhodí...
Upřímně, vůbec jsem se nezapotil. Jo, trošku jsem se zadýchal, tep přibližně 180, občas 185. Ale záda jsou suchá. Trenérovi to ale raději neříkám, aby si nemyslel, že to tady flákám. (smích)

Tohle máte vrozené?
Po tátovi a po mamce. Sportovali celý život, táta dělal orientační běh, mám to hlavně po něm. Vždycky jsem byl mezi vrstevníky v běhání nejrychlejší. Pak i mezi staršími. Když se závodilo, většinou jsem vyhrával. Letní příprava mi proto vůbec nevadí. Běhání ani posilovna, to k hokeji patří. Je to v pohodě. Ale zase aby to nevypadalo. Odpoledne máme kruhový trénink, potom ještě fotbálek. Po večeři padnu do postele a budu spát až do rána.

Týkají se vás i ranní výběhy určené hráčům do 23 let?
Jo, ještě do toho spadám. Dvakrát za tenhle týden to musím splnit. Znamená to vstát v půl šesté, v šest se vyráží na půl hodinky, něco přes čtyři kilometry. Nic příjemného, takhle po ránu. Pak si dáte lehkou snídani, müsli a hlavně ovoce. Chvíli si lehnete a v půl deváté už začíná dopolední fáze.

Vojtěch Budík

Soustředění v Železné Rudě jste zažil už loni, je to letošní jiné?
Je to podobné. Trenéři se snaží nějaké věci obměňovat, ale náročné je určitě úplně stejně.

Minulá sezona se vám vydařila. Byla to náplast na předchozí rozpačitý rok v Pardubicích, kam jste se vrátil po třech strávených v kanadské WHL?
Mě ta sezona moc bavila. V Plzni jsem dostal prostor, byl jsem moc spokojený. A věřím, že další sezona bude ještě lepší.

Mrzí vás ještě předčasný konec extraligového ročníku? Na čtvrtfinále proti Mladé Boleslavi už kvůli koronavirové pandemii nedošlo.
Je to škoda, měli jsme šanci dojít daleko. Já jsem navíc vynechal konec základní části. Narazil jsem hlavou na mantinel, praskla mi lícní kost a čelist, musel jsem na operaci. Ale na play off jsem se chystal, už jsem normálně trénoval a šel bych do toho s košíkem na obličeji. Bohužel, dopadlo to jinak.

Ani teď není jasné, v jaké podobě začne příští sezona. Umíte si představit hrát bez diváků?
To si moc představit nedokážu. Fanoušci k tomu patří, dělají atmosféru, ženou vás dopředu. Nevím, jaké by to bylo bez nich. Fotbalová první liga to teď sice zažívá, ale prostě to není ono.

Plzeňský Vojtěch Budík vede puk v utkání proti Pardubicím.

K národnímu týmu se jako asistent vrátil Jaroslav Špaček, který v Plzni připravuje obránce. A vaše jméno zmínil mezi těmi, kteří by se o reprezentační dres mohli poprat. Potěšilo vás to?
Byl bych za to moc rád. Kdybych dostal šanci jet na nějaký kemp, chtěl bych se ukázat. Poznat, jestli na to mám, nebo ne. Naposledy jsem hrál na mistrovství světa dvacítek v Buffalu na začátku roku 2018. Pak jsem byl ještě dvakrát na srpnovém kempu dospělých. Pro mě je to velká motivace. Jestli šanci dostanu, porvu se o to. Reprezentační asistenti mě budou mít v Plzni na očích, tak uvidíme. Když budu hrát dobře a budu si věřit, doufám, že šanci dostanu.

Dá se poznat už v letní přípravě, jestli sezona z osobního pohledu bude dobrá?
Trochu jo. Když makáte a nic nešidíte, je to základ k tomu, aby se sezona povedla. Musíte do toho dávat všechno a ve všech směrech. Trénink, regenerace, životospráva. Když to děláte správně, v sezoně se vám to vrátí. Ale potřebujete k tomu pak samozřejmě i to štěstíčko, aby se všechno povedlo.

Kde jste vlastně trávil čas v době nejtvrdších vládních omezení?
Byl jsem doma s rodinou, s přítelkyní. Musela chodit do práce, takže jsme střídali Plzeň a Pardubice. Neriskoval jsem, snažil jsem se být hlavně doma. Odpočinul jsem si od hokeje, pak začal cvičit, běhat, jezdit na kole, baví mě tenis. Pořád jsem něco dělal, byl to takový aktivní odpočinek.

Pak už jste naskočil do letní přípravy v Plzni. V Kanadě jste předtím zažil individuální přípravu, co vám vyhovuje víc?
Už šestým rokem spolupracuji s kondičním trenérem Milošem Pecou. Když jsem byl v Kanadě, tři roky jsem trénoval sám a nevadilo mi to. Dělal jsem cviky zaměřené speciálně i na to, co bylo třeba zlepšit – rychlost, sílu. Ale těžko říci, jestli je něco lepší, každý to má nastavené jinak. Když jste sám, motivace se hledá hůř. S klukama se hecneme, kousneme. Chcete vyhrát, ať je to běh do stráně nebo fotbálek mezi starými a mladými.


Předkolo

Litvínov
3:0
Plzeň
České Budějovice
3:0
Karlovy Vary
Liberec
3:2
Olomouc
Hradec Králové
3:0
Vítkovice
Pardubice
4:1
Hradec Králové
Kometa Brno
2:4
Litvínov
Pardubice
4:0
Litvínov
Sparta
3:4
Třinec
Sparta
4:0
Liberec
Třinec
4:3
České Budějovice

Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.