Ale příběh drobné Japonky je záhodno začít vyprávět od zlatého vrcholu.
Na hrách v Barceloně se Iwasakiová na trati 200 metrů prsa předvedla už v rozplavbách, kde předvedla druhý nejrychlejší čas a překonala národní rekord.
Před finále si 157 centimetrů měřící plavkyně dopřála vydatný spánek a misku rýže a znovu se vrhla do bazénu s cílem proměnit své niterní přání získat medaili ve skutečnost.
Jenže start se jí nepodařil, po padesáti metrech figuruje Iwasakiová až na šestém místě. V dalším průběhu ale japonská plavkyně prokazuje nezdolnou výdrž, soupeřky předhání a posledními tempy si zajišťuje vítězství.
#UnDiacomoHoy
Nació Kyoko Iwasaki (21 de julio de 1978) nadadora japonesa que gano una medalla de oro en los Juegos Olímpicos de 1992 en Barcelona en los 200m braza (2:26.65). https://t.co/JxVwpVthr5
„Dařilo se mi plavat celkem rychle. Pokaždé, když jsem kopla nohama, cítila jsem, jako bych se odrazila od zdi, a nikdy jsem se neunavila,“ líčila své dojmy ze závodu, který vyhrála v čase 2:25,65. Než přijela do Barcelony, měla osobní maximum o pět vteřin pomalejší.
A ano, opravdu triumfu dosáhla ve věku 14 let a 6 dní, čímž se stala nejmladší olympijskou šampionkou v plavání. „Nejšťastnější okamžik v životě,“ zářila.
Období po hrách však pro ni tak krásné ani zdaleka nebylo.
Nemohla jsem vést normální život
Po zlatém španělském tažení se doma v Japonsku snesla na Iwasakiovou nebývalá pozornost. A pozitivní ohlasy se ztratily mezi výhružnými.
Čerstvá olympijská šampionka dostávala nenávistné maily, kvůli obtěžování si musela změnit telefonní číslo.
Stalo se před letyHistorický speciál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly naleznete přehledně ZDE. |
„Nemohla jsem vést normální život jako předtím,“ prozradila v roce 2010. „Bulvární časopisy přinášely jeden nechutný příběh za druhým, nemohla jsem mluvit upřímně.“
Tyto faktory se nepříznivě podepsaly na její sportovní kariéře.
„Chtěla jsem být špičková plavkyně, ale začala jsem přemýšlet, že jí vlastně být nemusím. Nemohla jsem se koncentrovat na trénink a nedařilo se mi předvádět dobré výsledky,“ ohlíží se.
Japonce trvalo dva roky, než obtíže překonala a znovu se mohla naplno soustředit na čeření vody v bazénu. Probojovala se do týmu pro olympijské hry v Atlantě 1996, kde však na Barcelonu nenavázala. Vypadla už v semifinále, o dva roky později dala závodění sbohem.
Navzdory událostem, které na jejím mimořádném úspěchu zanechaly pachuť, Japonsko svou zlatou plaveckou hvězdu dodnes uznává: Iwasakiová bude jednou z osob, které za rok v Tokiu připadne čest nést olympijskou pochodeň.
