Jádrové vrtání je technika, kdy je třeba do hodně tvrdých materiálů vytvořit otvor. Obecně se používá nejvíce u betonových konstrukcí, u silného zdiva v základových částech domu, kde může být zdivo smíšené z cihel a kamenů, což je běžné u starších domů.
Pak je snazší prostupový otvor například pro kanalizaci, vzduchotechniku, rozvody vody či topení provrtat pomocí jádrového vrtáku. Princip je jednoduchý: na zeď se připevní speciální držák jádrové vrtačky, místo vrtáku se osadí diamantová korunka o požadovaném průměru. Ta se pak dostává tvrdou zdí a vykrouží přesný kruhový otvor.
Rozdíl oproti běžnému vrtání spočívá v tom, že zatímco klasický vrták se prokousává zdí pomocí břitů na hrotu, diamantová korunka řeže jen po obvodu. Většina hmoty zdi zůstává v celku uvnitř vrtáku podobně, jako když se odebírají vzorky při zkoumání horniny nebo zeminy.
Průměry mohou být od dvou centimetrů až po více než půl metru. Od toho se pochopitelně odvíjí i cena za běžný metr průrazu, protože se tím odlišuje i výkon požadované soupravy. Zatímco u průměru 20 mm to může být podle firmy 1 400 korun, u průměru 450 mm se cena může pohybovat kolem sedmi tisíc korun.
Menší stroje pro jádrové vrtání (většinou do průměru 150 mm) lze i půjčit. Vzhledem k tomu, že do cihly nebo plynosilikátu lze vrtat i „z ruky“, můžete si půjčit samotnou vrtačku, což stojí zhruba tisícovku za den.
Pokud se chystáte na beton, musíte si půjčit i stojan, za což si připlatíte dalších šest set korun. Další drobnější částky stojí i zapůjčení samotných řezných materiálů a pomůcek k jejich uchycení.
Fachmany můžete sledovat na Primě každé úterý večer před 23. hodinou. |
„Jádrové vrtání se nepoužívá jenom na prostupy zdivem nebo stropem, ale například když potřebujete udělat nějakou sondu. Třeba do základové desky nebo jakékoliv konstrukce. Tím se zjistí, zda třeba stavební firma dodržela tloušťky betonu,“ vysvětluje stavbyvedoucí Josef Beneš.
V případě rekonstrukce rodinného domku, který máte možnost sledovat krok za krokem, se k jádrovému vrtání přistoupilo z jednoduchého důvodu. Po zkušenostech s bouráním vnější stěny, kdy se budoval vjezd do garáže a dělníci si na vlastní kůži vyzkoušeli tvrdost původního zdiva, se usoudilo, že každá jiná metoda by stála příliš mnoho úsilí a zbytečné práce – a tím i peněz navíc.
