Akademie fungují v hokejovém prostředí už deset let a výkonný výbor svazu v září 2020 vytvořil pracovní skupinu, kterou vede Petr Bříza a jež má za cíl projekt posunout.
Metou je nastavit objektivní a nezpochybnitelný hodnotící systém založený na porovnání změřitelných dat s jasně definovanými pravidly, v nichž se zohledňuje podíl jednotlivých klubů na výchově hráčů.
„Doteď dostávaly všechny akademie finanční podporu ve stejné výši, to se nyní změní,“ říká manažer akademií Pavel Geffert srozumitelněji.
Peníze podle výsledků
Kluby by nejnověji měly inkasovat peníze podle čtyř kritérií. Prvním by byla schopnost vychovat hráče pro jednotlivé reprezentační výběry. Druhým umístění českých hráčů na draftu NHL. Třetím počet hráčů do 20 let působících v extralize. A čtvrtým počet hráčů do 20 let v zahraničních ligách.
„Chceme motivovat k práci a podporovat konkurenční prostředí,“ říká Geffert s tím, že se nebude hodnotit pouze za jednu sezonu, nýbrž za posledních pět. „Inspirovali jsme se u IIHF, která má vytvořený klubový ranking.“
Kluby budou dostávat body za hráče, kteří se prosadí. Podle počtu bodů budou oddíly rozděleny do pěti kategorií, což se nejpozději od sezony 2022/23 odrazí v objemu jejich finanční a materiální podpory.
Aktuálně funguje v Česku 17 akademií, jejich počet se však bude snižovat a maximálně jich bude 16.
Momentálně by uspělo jen 14 klubů, jelikož od sezony 2022/23 vstoupí v platnost nové licenční podmínky. Mezi zásadní požadavky bude patřit rozsah sportovní infrastruktury, servisní služby, úroveň personálního obsazení, metodického zabezpečení a mezinárodního programu, vedení spádové oblasti, studijní program a výsledky kondičních testů.
„Projekt hodnocení a diferenciace akademií je součástí změn v mládežnickém hokeji, mezi něž patří už schválené snížení počtu účastníků v juniorských a dorosteneckých soutěžích nebo příprava tzv. spádových oblastí či restrukturalizace žákovských soutěží,“ vysvětluje Bříza.
Spádové oblasti
Co to jsou spádové oblasti? Jde o projekt, jenž má zamezit předčasným odchodům mladých hráčů z mateřských klubů a od svých rodin. „Chceme chránit střední a menší kluby a umožnit, aby jejich nejlepší hráči zůstali alespoň do 15 let. Musíme si uvědomit, že dvě třetiny reprezentantů pochází právě z malých klubů a naším cílem je udržet je při životě,“ říká Bříza.
„Pereme se o hráče už od 12 let a malé kluby pak ztrácí konkurenceschopnost. To zároveň ničí soutěže.“
V rámci projektu bude probíhat spolupráce centrálního klubu s oddíly v regionu, aby byla zajištěna společná filozofie výchovy bez tlaku na výsledky nebo umělou akceleraci. Součástí je metodická, poradenská a vzdělávací spolupráce klubů v regionu a podpora centrálního klubu.
Počítá se, že bude zároveň upraven přestupní řád podle švýcarského modelu, aby výchovné zohledňovalo podíl jednotlivých klubů. „Rádi bychom, aby projekt fungoval už od příští sezony,“ přeje si Bříza.
Nová struktura u žáků
Posledním návrhem, jenž má generovat víc kvalitních hráčů, je návrh nové struktury žákovských soutěží. V plánu je obnova kategorie 9. třídy, aby byla zajištěna kvalitní příprava pro přechod hráčů do dorostu. Cílem je stabilizace soutěží pro delší časové období, zkvalitnění zápasů a větší vyrovnanost týmů v jednotlivých kategoriích, méně časté posuny hráčů mezi kategoriemi (méně postaršování) a navázání struktury soutěží na pohyb hráčů v rámci spádové oblasti.
Všechny změny jsou připravovány v rámci programu „Český hokej 2025“, který dílčí projekty zastřešuje a rozšiřuje například o přesnější vymezení zodpovědnosti svazu a klubů při výchově mládeže a o její jednotnou filozofii.
