Poprvé v životě skládal seznam jmen pro mistrovství světa v sezoně hrůzy; v době, kdy výkvět českého hokeje nesměl hrát žádné zápasy.
Vybírat si musel z borců hrajících převážně pár titěrných minut mezi dospělými. A také z hráčů, kteří se dlouhodobě připravovali na kempech české reprezentace, aby nevyšli z tempa.
Těšit ho mohli alespoň výkony mladých hvězdiček se zářivou budoucností, které se pevně etablovaly ve svých mužstvech a na blížícím se mistrovství světa do 18 v texaských městech Frisco a Plano by měly patřit mezi opory.
„Máme tady pět hráčů z ročníku 2004, kteří byli v programu od začátku a určitě si tu nominaci zaslouží. V týmech, které jsem dříve vedl, jsme vždycky mladší hráče měli,“ vysvětluje, že chtěl zachovat tradici.
Česko je jednou z mála zemí, kde mladíci nemůžou hrát hokej a soudí se, že to poznamená jejich výkonnost. Ve skupině máte Finsko, Rusko i Spojené státy, kde soutěže klasicky běží. S jakým cílem vůbec do Ameriky vyrazíte?
Je to specifická sezona a my víme, jak vypadá složení naší skupiny. Chtě nechtě vnímáme názory odborníků, do jaké role nás pasují. Bohužel jsme jednou z mála zemí, kde byly soutěže zastavené. Je to strašná škoda. Chápu, že i ty predikce se dělají těžko, když jsme neměli ani šanci hrát turnaje pěti, jednotlivé trojzápasy. Jsem alespoň rád, že někteří kluci dostali příležitost v seniorských týmech, i když ne vždy bylo jejich vytížení takové, jaké bychom si představovali. Můžu jen říct, že naším cílem je zůstat na turnaji do posledního dne a v něm hrát zápas.
V týmu je jeden hráč ze Švýcarska a tři hokejisté z Finska. Jak jste vůbec dostávali informace o hráčích ze zahraničí?
Komunikace probíhala od listopadu. Už před Vánoci jsme měli kemp a podařilo se nám na ně kluky dostat, to bylo důležité. Zápasy dorostů a juniorek z Finska jsem po víkendech sledoval online. Musím ovšem ocenit komunikaci s jejich manažery a trenéry. Měli jsme neustálý kontakt a speciálně na Tomáše Hamaru jsme čekali do poslední chvíle. Vypadli totiž až v semifinále. Na všechno jsme měli připravený scénář. Řešili jsme s agenty, kdy a jak hráči přiletí, i podmínky přesunu za současné covidové situace.
Jsou kvalitativně lepší než hráči z českých klubů?
To je složitější otázka, protože zahraniční hráči mají bonus normálního průběhu soutěží. Jejich zápasová praxe je daleko větší, ale tréninkový proces by byl na širší debatu. Mám své informace, proto si nemyslím, že by čeští kluci nějak zaostávali. Tréninky v zahraničí jsou podobné tomu, co vidíme v českých akademiích. Srovnalo se to a za to jsem rád.
Do Ameriky letíte se sedmadvaceti hokejisty. Na soupisku může napsat 22 hráčů a tři náhradníky, k nim berete ještě dva navíc. Kdy rozhodnete o podobě finálního výběru?
O tom je ještě brzy mluvit. Než vůbec začne šampionát, je tam plno nástrah. Navíc není jisté, že do prvního zápasu s Německem napíšeme kompletní sestavu. Takže kromě těch dvou chlapců, kteří budou v té nepopulární roli a nebudou vůbec na ledě, nemají všichni jistotu.
Je už jasno alespoň o brankářské hierarchii?
Brankář, který půjde do prvního zápasu proti Německu, se o naší volbě dozví ještě před odletem. Do něj ale zbývá ještě několik dnů a musí se to dozvědět první. Shodli jsme se na tom každopádně s trenérským týmem i koučem brankářů hodně dopředu.
Jména kapitána a jeho asistentů už máte také v hlavě?
O tom už máme také jasno, ale není to celé jen o hokeji. Obdivuju kluky, jak to tady parádně zvládají. Snažíme se jim rozbít stereotyp všedních dnů, a tak jsme kluky pasovali na reprezentanty České republiky. Byl to krásný večer, který jsme si společně užili. Další takový ceremoniální proces bude jmenování lídrů týmu. Ti dotyční už tuší. Dělat kapitána národního týmu ovšem není jednoduché. Některým klukům to může ovlivnit výkonnost, proto jsme se rozhodli, že to oznámíme stejně jako u gólmanů.
V týmu je pět mladých hráčů, kteří mohou hrát MS i příště. Jak moc jste zvažoval jejich nominaci?
Jsou příslibem i pro další rok. Jsou v týmu, ale není to garance, že na led ve Friscu vyjedou. Výkonností si už teď nominaci zasloužili, prezentovali se velmi dobře a zároveň jsou bonusem pro osmnáctku. Když jsem si v hlavě probíral předchozí nominace, které jsem skládal na osmnáctky nebo dvacítky, měli jsme tam vždycky podobný počet mladších hráčů.
V obraně máte borce, kteří už prošli extraligou nebo národním týmem dospělých. Vidíte největší sílu týmu právě tam?
Předhazuje se nám to, samozřejmě na té pozici je velká kvalita už kvůli tomu, kde a jak ti kluci hrají. O nich mluvit nemusím. Ale když se budeme bavit o útoku, tam jsou vyrovnaní hráči a každý ten svůj minisouboj o sestavu může vyhrát. I když je jasné, že někteří už ví, jaké budou mít role a konkrétní úkoly ve hře pět na pět. Pracujeme na přesilovkách i detailech.
Na MS hokejových osmnáctek jedou Svozil, Jiříček nebo Marhův syn |
David Jiříček a Stanislav Svozil by mohli být hvězdami šampionátu. Měli jste s nimi individuální pohovory?
Pracujeme s nimi. Už jsme měli nějaké rozhovory, ale nejen s nimi. Nemyslím si, že by to mělo stát jen na nich. Sezona pro ně měla několik vrcholů a my víme, že to pro ně v jejich věku není jednoduché.
Bylo hodně složité dostat hráče do rytmu, když sezona probíhá kvůli covidu velmi nestandardně?
To jsou individuální příběhy. Jsou tu i kluci, kteří vůbec nezasáhli do seniorských soutěží a poslední zápas hráli v říjnu. V tréninku jsme se snažili modelová utkání koncipovat se zápasovou příchutí. Hledám na tom i pozitiva. Vytvořili jsme podobný model hromadné přípravy, který dlouhodobě využívají Slováci, Bělorusové nebo Američané. Museli jsme dát dohromady sedmitýdenní cyklus na ledě i na suchu. Dostali jsme obrovský prostor věnovat se těm největším detailům a to mě nabíjí optimismem.