Nejmladší člen hokejové rodiny Svozilů se vracel z turnaje ve Finsku, když si jej jako vůbec prvního Čecha na letošní dražbě talentů vybíral klub ze slavné NHL. Zrovna vysedával v autobuse směrem na Litoměřice. „Vůbec jsem nevěděl, že už se draftuje. Najednou na mě ta zpráva vykoukla na mobilu, hoši mě objímali, slavili a mně začal pořád zvonit telefon,“ usmívá se Svozil.
Nemusel litovat, že si slávu za mořem neužil. O chvíli později na displeji mobilu zahlédne americké číslo, co mu všechno vynahradilo: „Ahoj, tady Rick Nash.“ Tak to přece vyšlo. Setkání, po němž toužil - byť na dálku - má za sebou. Mohlo to být ještě lepší? Mohlo a bylo, když žádanému mladíkovi krátce po Nashovi zavolal Jakub Voráček, právě vytrejdovaný k Blue Jackets.
Musí být docela zvláštní pocit, když v jednom okamžiku slavíte s kamarády cestou někde před Litoměřicemi a obratem vám volají nejvýraznější hráči moderních hokejových dějin, že?
To je pravda. (úsměv) Je to skok trošku jinam, ale takový telefonát vám zpříjemní tak krásný životní moment, jako je draft. Od tak úspěšných lidí si potom berete všechno víc k srdci, protože tihle pánové toho mají spoustu nahráno. Daleko víc než vy. Od zkušených si musíte brát rady, ať už je to hokejista, herec nebo kdokoliv jiný.
Předpokládám, že to byl obrovský zážitek.
Byl jsem trošku mimo. Volalo mi spousta čísel a já už jsem vlastně pomalu nevěděl, kdo je kdo. Najednou vidím to neznámé číslo z Ameriky a tam Rick Nash. Bavili jsme se hlavně organizačně. Věděl jsem, že to přijde, protože mi někteří kluci říkali, jak to probíhá.
Draftem NHL 2021 prošlo osm Čechů, nejvýše byl obránce Svozil |
Počítám, že Jakub Voráček vás při své veselé povaze vítal v klubu s humorem.
Přesně tak to bylo, trochu jsme se pobavili a potěšilo mě, že mi jednak popřál, ale taky že mi podal pomocnou ruku, kdybych cokoliv potřeboval. Neznáme se osobně, ale od začátku na mě působil jako fajn kluk. Vždyť já doteď jen hltal u televize i počítače jeho zápasy a sledoval sestřihy klubových akcí na YouTube. Ten hovor byl strašně příjemný, teď už vím, co od něj můžu čekat.
Draft jste neměl šanci prožívat naživo. Mrazilo vás i tak?
Jasně. Přečetl jsem si to a hned jsem byl šťastnej. Od začátku jsem říkal, že je úplně jedno, jestli půjdu první, nebo stý. Projít draftem je pocta pro každého kluka a já jsem nesmírně vděčný, že se mi jí dostalo.
Doma v Přerově muselo být veselo. Ozval se i tatínek s dědou?
Telefonátů byla taková spousta, tak se ozvali asi za deset minut. Táta hlásil, jaká je to paráda. A děda, ten je rád za každou maličkost jak u mě, tak u mladšího bráchy. Pořád se nás snaží podporovat. I když se hokej posunul dopředu, jsme mu vděční, že od něj i táty můžeme dostávat cenné rady.
Český obránce Stanislav Svozil (vlevo) a Zion Nybeck ze Švédska
Dávaly se vám šance dokonce na konci prvního kola. Nemrzelo, že jste šel o tolik později?
Ani trochu. Draftovaný jste prostě jenom jednou a já bych čekal klidně do posledního místa. Je to výhoda, byť ne taková. I nedraftovaní kluci se dnes dostávají do NHL. Ani 69. místo není špatné, je začátkem mé cesty. Děda by si moc přál, abych se prosadil. Já i celá moje rodina taky. Na tu cestu k cíli se musím pořádně připravit.
Uškodil vám nakonec nepovedený závěr mistrovství světa osmnáctek?
Nebylo to ono, ale nedělám si z toho těžkou hlavu. Byl to jen jeden turnaj a na něm se někdy nepovede úplně všechno. Čas nevrátím, ale všichni kluci naší kategorie toužili prorazit a udělat úspěch. Začátek turnaje nám vyšel parádně, než přišel klíčový zápas s Finskem (Češi v něm výrazně vedli a nakonec prohráli 5:6), který nás položil na zem. Kdybychom to dotáhli k vítězství, nenarazili bychom na Kanadu a všechno mohlo být jinak.
Zmatený Kanaďan na Slovensku, dermatolog či Svozil. Kdo míří na draft NHL? |
Inspiruje vás i bývalý Brňák Michal Kempný, který si angažmá v NHL vydobyl později a coby nedraftovaný vyhrál Stanley Cup s Washingtonem?
Michal je rozhodně inspirativní postava pro každého nedraftované hráče! Podívejte se i na Ondru Paláta. Byl vybraný v sedmém kole z 208. místa a kam to dotáhl! Hraje stabilně ve velkém týmu a má dva Stanley Cupy. Není to o tom, kolikátý jsi, ale o práci na ledě a co předvádíš.
Zjišťoval jste si u spoluhráčů z Brna, jak tvrdá bývá cesta na vrchol?
Bavili jsme se s Kubou Zbořilem, Filipem Králem, Tomášem Plekancem i Martinem Eratem, co obnášejí kempy a fungování kolem týmů. Jako mladý kluk o tom nevíte nic a vidíte to jen na videu. Určitě se zeptám i Martina Nečase, který je pro nás mladé v Brně obrovským vzorem.
Columbus touží po úspěchu, ale stále naráží. Proto začal s přebudováním mužstva. Napadlo vás, že byste toho mohl být za pár let součástí?
Přál bych si to, ale bude záležet na mnoha okolnostech včetně práce nás mladých kluků.
Už víte alespoň trochu, co bude dál? Strávíte ještě další rok pod Liborem Zábranským v Kometě, nebo se vydáte do kanadské juniorky, kde na vás drží práva Regina?
Pořád nevím, ale musíme se s Columbusem pobavit o tom, jestli by pro mě bylo nejlepší zůstat ještě právě v Brně, nebo už odejít do juniorky. I Regina by byla perfektní adresa, protože tam vyrůstali výborní hráči, kteří jsou dnes v NHL. Myslím, že do čtrnácti dnů budeme mít jasno. Přikloním se hlavně k přání Blue Jackets.
Brnu se na draftu hodně dařilo, prošli jím hned tři borci Komety. S vámi půjde do Columbusu i váš velký kamarád Martin Ryšavý.
Měl jsem velkou radost, že ho vzali taky. Známe se od pěti let. Poprvé jsme vedli sebe seděli na zimáku v Přerově a nazuli brusle. Od té chvíle nás na rok a půl rozdělil jen můj odchod z Přerova do Brna, ale vlastně jsme pořád byli v kontaktu. Jsme jedna ruka, a když se všechno povede, zase budeme spolu.
Hadamczik: Draft? Resumé práce svazu. Pak by Jágr nemusel kupovat cizince |
Zarazilo vás, že dalších sedm hráčů šlo na draftu až daleko za vámi?
Ono je to dané letošním specifickým rokem pro hráče, mužstva i skauty. Naše liga se pomalu ani nehrála. Ale kdo si zasloužil být draftovaný, toho kluby vzaly. Mám takový pocit, že tentokrát se vybíralo taky trochu od oka, protože všichni se během roku nemohli předvést v tom nejlepším světle. A to teď nemyslím jen nás české hráče. Je to všechno se vším. Kdybychom totiž na všech úrovních vozili medaile z velkých turnajů, naše pozice by zase byla jiná. Troufnu si říct, že bychom neměli osm draftovaných kluků, ale třeba dvanáct. Když nevyhráváme, není na nás upřená tak velká pozornost.
Co budete vlastně v následujících dnech dělat, než padne verdikt o dalším směřování vaší budoucnosti?
V pondělí pojedu trénovat do Brna. Dodělávám teď autoškolu a chci to mít z krku. V pátek mám poslední jízdu a příští středu dělám závěrečné zkoušky. Absolvuju to naštěstí v Břeclavi a tam bude provoz klidnější než v Brně.
