O co přesně šlo? Musálek zastupoval vědeckou sekci Fakulty tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy. Věnuje se diagnostice, testování a antropomotorice. Zjednodušeně řečeno, zabývá se pohybem.
Zároveň už více než čtyři roky spolupracuje s Českým hokejem. V rozhovoru pro iDNES.cz se o části svého výzkumu rozpovídal už v lednu 2019.
Tentokrát svá zjištění prezentoval v závěrečné části více než šestihodinové besedy. Během léta otestoval reprezentanty z výběrů od šestnácti do dvaceti let. Zaměřil se na jejich fyzickou připravenost a tělesnou typologii.
„Hráči na první pohled vypadají jako vrcholoví sportovci. Z hlediska svalové vybavenosti to bylo slušné, ale někteří k nám chodili i v poměrně zbědovaném stavu. Měli ohnutá záda a zkrácené prsní svaly,“ řekl Musálek.
Se svými spolupracovníky došel k závěru, že výkonnostně čeští mladíci zaostávají za zbytkem světa téměř ve všem. Rychlost bruslení, výdrž...
Klíčová sezona. Musím zapracovat na obraně, ví naděje Jiříček. Draft neřeší |
Jaké jsou konkrétní příklady?
Wingate test, který pomocí vytrvalostní jízdy na stacionárním ergometru měří anaerobní kapacitu, zvládlo nadprůměrně jen osm hráčů národního týmu do dvaceti let. V ostatních sledovaných mužstvech neuspěl nikdo, v případě U17 hned čtyřiašedesát procent hráčů našlapalo podprůměrně.
„Někteří mládežníci absolvovali tento test dvakrát. Nejprve na konci suché přípravy, to byli nadupaní. Ale za šest týdnů už takového výkonu nedosáhli. Zarazilo nás to, ale šlo o poměrně běžný jev,“ uvedl vědec z pražské univerzity.
Zdařile dopadly výsledky měření akcelerace. Nejhorší zjištění naopak přinesly on-ice testy, které se zaměřily na rychlost bruslení na vzdálenosti třiceti metrů. Zatímco hráči z kategorií U16 a U17 v tomto ohledu drželi se zahraničím krok, jejich starší kolegové naprosto propadli.
Průměrný osmnáctiletý reprezentant z Kanady, USA nebo Švédska zvládne sprint za 4,6 vteřin, Čech za 4,99. Mezi dvacetiletými je rozdíl ještě markantnější: zbytek světa je na čtyřech vteřinách, Češi na čase 5,06.
Co to znamená v praxi? Že na třicetimetrové vzdálenosti získá cizinec jen těžko smazatelný náskok osmi metrů.
„Nechtěl bych výsledky úplně přeceňovat. Ukazují na nepřipravenost hráčů, ale pořád je dost času na to, aby zlepšili přístup a přidali. I v klubech je potřeba na kluky tlačit a dostat je z komfortní zóny,“ přidal svůj pohled šéftrenér Českého hokeje Filip Pešán.
Pešán hokej pozvedne, jiné jméno tu nevidím. Kouč Tvrzník nejen o projektu Dukla |
Vzápětí dodal, že dospívající hokejisté na sebe musí být náročnější. Posun jim nezařídí trenéři ani rodiče, jen oni sami.
„Přece je nemůžeme přemlouvat, aby byli kondičně připravení. To je absurdní. Testujeme je, mluvíme s nimi, ale dokud nebude konkurence, která je donutí makat víc, zůstaneme jen u přesvědčování,“ prohlásil kouč reprezentačního áčka.
V závěru se debata stočila k pohodlnosti dnešní mládeže. Musálek zmínil rok a půl staré pilotní šetření, při kterém hráče na celý týden vybavil akcelerometry a sledoval jejich aktivitu mimo ledovou plochu a školní lavice.
„Týkalo se to hráčů ve věku čtrnácti a patnácti let. Když si vezmeme relevantní studie ze světa, zjistíme, že vrcholový sportovec trávil v době mládežnického věku pohybem více než dvacet hodin týdně. U nás to bylo maximálně dvanáct hodin,“ vysvětlil.
„Vím o tom, s Martinem se na toto téma bavíme. Pobyt na ledě by měl být pro kluky takovým vrcholem. Ale přece ještě mají celý den, kdy mohou dělat i něco jiného,“ reagoval s povzdechem Pešán.
Testování na FTVS se pro mládežnické reprezentanty stává pravidelnou záležitostí. Osmnáctka se mu podrobila minulý týden a znovu jej podstoupí v únoru před Turnajem pěti zemí, který bude generálkou na světový šampionát.
Trenér Jakub Petr dodal, že ve snaze o vytvoření konkurenčního prostředí společně s realizačním týmem provádí interní testování s okamžitou zpětnou vazbou pro hráče.
