Říčka se v sedmnácti utkáních prosadil už počtrnácté, do brány mu padne takřka cokoliv, na co sáhne. „Tím jak jsem v laufu a v pohodě, tak se mi to daří trefovat. Proti Boleslavi jsem ale zase dostal dvě krásné přihrávky, za které spoluhráčům děkuji,“ vzkázal Říčka.
Oba góly dal při přesilovce, ten první ve 12. minutě střelou z voleje po nahrávce od Juraje Mikuše, podruhé zase doklepl puk do odkryté klece po přesném pasu od Ondřeje Romana. Na tři body to ale nestačilo, Dynamo dlouho vedlo o gól, pět vteřin před koncem však během boleslavské power play inkasovalo na 3:3 a muselo rozhodnout až v prodloužení.
„Jsem trochu zklamaný, protože si myslím, že jsme to utkání mohli klidně vyhrát za tři body, ale i ty dva bereme. Měli jsme hodně oslabení, která jsme ubránili a naštěstí jsme si pomohli přesilovkami. Boleslav ale hrála dobrý zápas,“ uznal Říčka.
Na ledě je téměř u všeho důležitého, při hře pět na pět však nastupuje až ve třetí pětce a speciálně v utkání, kdy jeho tým absolvoval celou řadu oslabení, není jeho ice time tak vysoký. S Boleslaví Říčka odehrál „jen“ něco málo přes 18 minut. Někdy to bývá i výrazně méně.
„Může být určitá výhoda, že nemám nijak přemrštěný čas na ledě. Můžu pak být téměř celý zápas čerstvý, snažím se být trpělivý i když nějakou dobu nejdu hrát,“ říkal Říčka.
Proti Boleslavi mohl pomýšlet i na hattrick, když jel v úniku dvou na jednoho s Ondřejem Rohlíkem, ten se ale rozhodl pro neúspěšnou střelu. „Ptal jsem se ho, jestli o mně věděl. Říkal, že jo, ale že si věřil na střelu a že nechtěl vymýšlet žabičky přes hokejku. Je to tak v pořádku, kdo má puk, tak ten rozhoduje,“ nezlobil se Říčka na parťáka.
Právě tenhle přístup se Říčkovi začíná ve dvaatřiceti letech vyplácet. Ještě v pětadvaceti totiž hrál nižší soutěže za rodný Havířov. „Jsem možná o to víc hladovější než ostatní kluci, kteří extraligu hrají někdy od devatenácti. Jsem vděčný za to, kde jsem. Věřil, jsem, že se to může otočit a otočilo. Ještě nejsem žádný veterán, pořád na sobě pracuji a zlepšuji se,“ vyhlásil Říčka.
Se čtrnácti góly na kontě je už jen kousek od svého dosavadního maxima v základní části sezony 2015/2016 ve Zlíně, kde se prosadil osmnáctkrát. „Trochu bych to možná srovnal, tehdy jsem měl obrovskou důvěru, které se mi dostává i tady v Pardubicích. Všichni mi věří a pomáhají mi,“ děkoval Říčka.
Překonáváním milníků se ale nezatěžuje. „Snažím se tahle čísla úplně pouštět z hlavy. Hlavní je, že se cítím dobře fyzicky a vyhráváme. Do budoucna se nedívám,“ udržoval čistou mysl Říčka.