Země tisíců jezer je zkrátka pro obránce Jana Šcotku zemí zaslíbenou. „Vypadá to tak,“ culí se vsetínský rodák.
Kdyby mu před rokem někdo řekl, že si letos z Tampere odveze bronz, smál by se tomu. „Zatím mi to moc nedochází. Je to čerstvé. Přivezli jsme medaili, byť ne zlatou, tak je to po dlouhé době,“ připomíná desetiletý český půst na světových šampionátech.
Sotva dozněly oslavy, vyrazil s partnerkou k moři do Chorvatska. „Celý rok jsem byl ve Finsku, kde jsem si sluníčka moc neužil,“ poznamenal Ščotka, že rád vyměnil ledové arény za prosluněné pláže.
Když v osmnácti vyletěl ze vsetínského Lapače, kde se tehdy hrála jen druhá liga, do světa velkého hokeje, netušil, že to dotáhne tak daleko. „Ale sny jsem měl. Chtěl jsem se dostat do áčka Pardubic, pak jednou po delší době z extraligy do zahraničí a třeba si zahrát za nároďák a něco vyhrát.“
Během jedné sezony se mu všechna přání zhmotnila. Z Litvínova, kde se po přestupu z Pardubic vypracoval mezi elitního extraligového beka, loni zamířil do týmu JYP Jyväskylä. A v mužstvu dvojnásobných finských šampionů mu hned na dres přišili kapitánské céčko – v 25 letech.
„Přišel jsem do klubu, kde jsem patřil mezi nejstarší hráče. Když jsme měli poradu, kluci moc nemluvili. Jenom já a jeden Kanaďan. Možná proto mě udělali kapitánem a jeho mým asistentem,“ soudí Ščotka, který přehnaným ostychem nikdy netrpěl. „Kluci mě hned vzali mezi sebe.“
 |
Na finštinu si ale zatím netroufne: „Je to těžká řeč. Kváknu akorát tak, jak se jmenuju, jak se mám a že mám chuť na pivo. A rozumím ještě pár hokejovým věcem. Naštěstí ve Finsku každý mluví anglicky.“
Rychle si přisvojil i finský národní zvyk – saunování. „Mám ho rád. Sauny jsou na každém rohu volně přístupné. Většina kluků je má doma, je i v bytě, který jsem dostal od klubu,“ líčí Ščotka, jemuž však chvíli trvalo, než se sžil s chladnějším prostředím.
„Do Finska jsem šel bez předsudků. Ale potvrdilo se mi, že Fini jsou odtažitější, že se hned neotevřou jako my na Valašsku nebo na Moravě. Většinou to trvá do první týmové akce, kde si dají všichni pivo.“
Přiznává, že hokejově to mohlo být lepší. Jyväskylä nepostoupilo do play off, Ščotka si ale vše vynahradil v reprezentaci. V té se mu hodily lekce finského hokeje. Pomohl mu i nástup Kariho Jalonena.
„Věděl o mně z finské ligy. Nemusel jsem si zvykat na nový herní systém,“ podotkl Ščotka, který se v létě zase vrátí na sever Evropy.
