Loni už si skoro vybíral hřebík, na který definitivně pověsí svoje brusle. Jenže pak přišla nabídka z Chance ligy, konkrétně z Třebíče, a Jiří Hunkes si řekl, že tedy ještě aspoň jednu sezonu zkusí.
A jelikož to byla vesměs vydařená sezona, letos konec profesionální kariéry ani nezvažoval a hned se s Horáckou Slavií dohodl na pokračování. „Tak nějak jsme počítali, že ještě rok zůstanu. Uplynulá sezona se nám opravdu povedla, všichni jsme nakonec byli spokojeni. A tak ani nebylo nad čím dlouho přemýšlet,“ svěřil se sedmatřicetiletý rodák z Brna, který v minulosti působil hned v několika extraligových klubech a tři sezony si zahrál i ruskou KHL.
Jiří HunkesNarodil se 31. července 1984 v Brně, kde později začal s hokejem. V dospělém věku však za tamní klub nikdy nehrál. Extraligu si ovšem užil dostatečně. Premiérový zápas v nejvyšší domácí soutěži odehrál v 18 letech v dresu Třince. Později působil například v Liberci, Mladé Boleslavi či Litvínově. Vyzkoušel si ale i hokej v zahraničí, konkrétně ve Finsku, Rusku, Německu a ve Francii. Nyní už druhý rok působí v prvoligové Třebíči. |
Říkáte, že mezi mladé spoluhráče jste zapadl v pohodě, proto nebyl důvod nic měnit?
Svědčilo mi to. I když já mám rád srandu pořád, tudíž to není tak, že pokud bych byl už jen doma, stal by se ze mě morous. Nebo aspoň doufám, že ne. (směje se)
Když jste loni do Třebíče přicházel, nic moc jste o klubu nevěděl. Co mi o něm řeknete teď?
Těžká otázka... Začnu tím, že je to menší klub, myslím v porovnání s vyššími soutěžemi. Vede ho méně lidí, kteří jsou ovšem velcí srdcaři a na klubu jim záleží. Člověk se tady cítí moc dobře. Přijde mi, že se v Třebíči hodně dbá na osobní vztahy. A to je super.
Třebíč je menší klub v porovnání s vyššími soutěžemi. Přijde mi, že se tady hodně dbá na osobní vztahy. Člověk se tu cítí moc dobře.
A jaké je podle vás Třebíč město? Měl jste čas si pořádně prohlédnout její dominanty?
Musím se přiznat, že celkově k nějakému poznávání míst a architektur jsem zatím nedorostl. Samozřejmě, že pokud jedeme někam na dovolenou, tak se jdu podívat na důležité památky v tom daném místě, ale detailněji nikdy nic nezkoumám. Třeba to přijde až později.
Pojďme se tedy raději vrátit k hokeji. Loňská prvoligová sezona se pro Třebíč dlouho vyvíjela skvěle, ale nakonec tomu přece jen asi něco chybělo. Nebo vám snad čtvrtfinálová účast stačila?
Jasně, že něco chybělo. Ale z celkového pohledu musím sezonu hodnotit pozitivně. A že jsme se nedostali dál? Bohužel to nevyšlo, Sokolov hrál opravdu moc dobře.
Předpokládám, že coby nejstarší hráč týmu jste si občas ve vypjaté chvíli vzal slovo a mladším spoluhráčům promluvil do duše...
Někdy jsem určitě promluvil, jenže pokud tým šlape, není potřeba mluvit moc často. Navíc já sám to nemám moc rád. Takže i pro další sezonu budu mnohem radši, když nebudu muset tolik mluvit.
Za celý uplynulý ročník jste dal za Třebíč pouze jediný gól, vybavíte si komu?
(dlouze přemýšlí) Vím přesně, jak jsem ho dal, ale jinak jste mě nachytala. V zápase s Prostějovem?
Jiří Hunkes (vlevo) v dresu Třebíče.
S Vrchlabím...
Aha. Já si jen pamatuju, že se na mě zrovna byla podívat rodina. A taky Petr Švancara (bývalý kapitán fotbalové Zbrojovky Brno – pozn. red.), který po mém gólu udělal ve VIP trochu show. (směje se)
Už se na vás přišel kouknout někdy v minulosti?
Třeba když jsem hrál v Praze nebo v Liberci. Jsme s Petrem kamarádi. Já jezdil podporovat jeho, on zase mě. Umí udělat zábavu.
Škoda, že nejezdil častěji, gólů na kontě jste mohl mít víc...
(směje se) Taky jsem mu to říkal. I když já myslím, že můj střelecký apetit by asi moc neobnovil ani on.
Zase na druhou stranu jste si připsal třináct gólových přihrávek, což vůbec není špatné...
Mohlo to být lepší. Ale svoje body jsem rád vyměnil za klid. Po většinu času jsme hráli dobře a měli velký náskok. To bylo důležité.
Očima koučeKamila Pokorného S Jirkou jsme se domluvili na dalším pokračování jeho angažmá v našem týmu. Věříme, že bude znovu táhnout naši defenzivu a bude jejím důležitým a spolehlivým článkem. Určitě zúročí své bohaté zkušenosti a pomůže našim mladým hráčům nejen na ledě, ale i v kabině. Jsme rádi, že jsme se dohodli a takhle zkušený bek u nás bude působit dál.“ Zdroj: www.hstrebic.cz |
Jinými slovy byste si podobný ročník klidně zopakoval znovu?
Pokud budeme hrát nahoře, vůbec mi nebude vadit, když budu mít zase málo bodů.
Opět byste měl být nejstarším hráčem Horácké Slavie, nebo snad máte informace, že vedení klubu přivede někoho staršího?
To by ho leda museli vytáhnout z důchodu. (směje se) Ano, myslím, že v týmu budu zase nejstarší.
A když tak sledujete, jak se váš tým tvoří, jste optimista?
Doufám, že budeme hrát zase dobrý hokej, díky kterému se dostaneme na slušné příčky.
Ve výčtu míst, kde jste v minulosti působil, nechybí ani ruská KHL. Jak se díváte na současnou situaci, kdy je kvůli válce na Ukrajině ruský hokej ve světě mimo hru?
Je to škoda. Jasně, to, co se děje, je špatný, ale k tomu já se vyjadřovat nebudu. Od toho jsou tady chytřejší lidi. Za mě můžu jen říct, že na dobu, kdy jsem v Rusku hrál, mám pouze dobré vzpomínky. I na lidi, se kterými jsem se tam seznámil.
