Kometa Brno - Uherské Hradiště 27:0, České Budějovice - Benešov 24:0, Plzeň - Beroun 26:2, Liberec - Třebechovice 23:2, Vítkovice - Kopřivnice 21:0.
Zmíněné výsledky naleznete mezi zápasy úvodního kola nové soutěže. Na dvouciferné debakly došlo hned ve třinácti utkáních z třiceti. Nejde o nic neočekávaného, naráží na sebe totiž ty nejlepší výběry v dané věkové kategorii s malými oddíly.
„Na moje gusto je to hrozně komplikované. Nemá logiku, aby hráli všichni se všemi, a pro rozvoj mládeže to nedává smysl,“ domnívá se expert České televize Milan Antoš, jenž u mládeže jako trenér dlouhodobě působí.
„Je potřeba omezit dvouciferné výsledky, které nikomu nic nepřináší... Devátá třída není o tom, že si zahraje úplně slabý tým s nějakým silným, dostane nakládačku a budeme spokojení,“ líčí trpce.
Podobný obrázek souboje deváťáků zřejmě nabídnou do první poloviny října, kdy se obrovský počet 71 celků rozdělí do dvou výkonnostně oddělených skupin. Má jít o první krok k reorganizaci, z níž příští sezonu vzejde nová extraliga pro 24 týmů a nižší soutěž pro ostatní.
„71 je neuvěřitelné číslo. Proč dělat takhle ohromnou soutěž pro celky, které se přihlásí jen proto, že zrovna mají deváťáky... Stejné šance a posléze dělení sice logiku dávají, ale je otázka, jestli to není jen zdržování hry,“ přemýšlí Antoš nahlas o počáteční bolesti nového projektu.
Liga 9. třídDeset základních skupin se odehraje jednokolově každý s každým. O konečném pořadí vzhledem k osmičlenné skupině číslo 10 (1 až 9 jsou sedmičlenné) rozhoduje bodový průměr. První dva týmy z každé skupiny postupují do nadstavbové části, kam s nimi poputují také čtyři nejlepší mužstva ze třetích pozic. Dohromady se tedy z původních 71 klubů vyčlení elitní čtyřiadvacítka. Zbytek hraje část o umístění. Nadstavba dále probíhá rozčleněním 24 klubů do tří skupin podle územního principu. Výsledky z úvodní části se nezapočítávají. Všechna mužstva se střetnou hned čtyřikrát, každé tedy nastoupí k 28 zápasům. Týmy, které skončí na 1. až 6. místě nadstavbových skupin, mají zajištěnou účast v extralize devátých tříd pro sezonu 2023/24. Navíc osmičku nejlepších (kluby na prvních dvou pozicích + dva nejlepší ze třetích míst) čeká play off o mistrovský titul, přičemž čtvrtfinálové, semifinálové i finálové série se hrají na dvě utkání a součet skóre. Naopak celky, jež v nadstavbových skupinách obsadí 7. a 8. příčky, musí o extraligu bojovat s vítězi šesti skupin o umístění, které fungují totožným systémem jako ty v nadstavbě. Dvanáctka výběrů se následně výkonnostně rozdělí do tří skupin po čtyřech hraných dvoukolově každý s každým. První dva týmy z každé skupiny projdou do extraligy a dokončí se kýžená reorganizace. |
Adekvátní reakci ohledně soutěžního systému se od Českého hokeje nepodařilo redakci iDNES.cz sehnat. Řídící pracovník ligy 9. tříd Pavel Smažil odkázal na tiskového mluvčího Miroslava Augustina, který je ve funkci teprve krátce.
Šéf svazového sportovního oddělení Josef Řezníček alespoň nastínil zrod projektu, který si odsouhlasily samy kluby: „Je už přes tři roky diskutovaný. Nejdřív se kluby neshodly, ale pro sezonu 2022/23 už bylo přes sto klubů pro, proto jsme ligu 9. tříd spustili.“
Je řešení svazu šťastné? Nejdřív uvolnit pohyb
Věková kategorie 9. tříd (nyní ročník 2008) je závěrečným stupněm před přechodem mladých hokejistů do dorostu, v němž mají posledních pět let na to, aby na sobě zapracovali, než je systém vypustí mezi dospělé.
„V dorostech a juniorkách jsou nároky úplně jiné, do hráčů musíte dostat sílu, fyzičku, taktiku, techniku, rychlost...,“ podotýká Antoš a naznačuje, jak by měla liga deváťáků vznikat.
„Nesouhlasím s tím, že chceme řešit tyhle soutěže svazově. Proč? Nechme to na krajích, kde mají přehled. Ať se dohodnou, odehrají své soutěže a z nich se vygenerují nejlepší týmy. Zavolají si a řeknou, kde je kolik kvalitních celků. Tam by mělo padnout, kdo na to má a kdo ne,“ navrhuje.
„Navíc je potřeba počítat s tím, že síla se v krajích může v závislosti na jednotlivých ročnících měnit. Například v Praze by za rok místo sedmi dobrých týmů mohly být třeba pouze čtyři,“ upozorňuje na obsazování míst v budoucí extralize konkrétními kluby. „Měli by si na svazu sednout a trošku jinak to promyslet.“
Bývalý útočník zároveň naráží na český nešvar, který je asi největší překážkou pro úspěch mládežnické soutěže: neumožnění volného pohybu hráčů do lepších týmů, které by pomohly jejich rozvoji.
„Týmy, které potom hrají extraligu dorostu, by v deváté třídě měly vidět hráče z jiných týmů a stahovat je k sobě. Právě tady mají ti kluci ukázat, jak na tom jsou, aby si je dorost vybral. Jenže když není volný pohyb, nevidím žádnou cestu,“ mrzí Antoše.
„I potom u juniorů je sice super, že máme zúženou 14člennou extraligu, ale týmy si nemohou vybrat, koho chtějí, což je prostě blbě. Pokud se nedá volně přecházet, soutěže můžeme mít, jaké chceme. To A musí mít i B,“ dodává.
Tuzemský hokej stále škrtí tabulkové odstupné.
Konec tabulkového odstupného v hokeji? Ne tak docela, ale změnu svaz chystá |
Ačkoli viceprezident svazu Petr Bříza v červnu na hokejovém fóru Kabina představil návrh na změnu přestupního řádu, který by hokejistům výrazně usnadnil pohyb mezi kluby, Řezníček po konferenci ČSLH (18. června) projevuje pochybnosti o jeho rychlém využití.
„Konference přijala usnesení věnovat se přesunům další dva roky a vrátit se k nim v roce 2024. Myslím, že teď se na tom dělat nebude, klubům se to sice líbí, ale je tam dlouhá cesta a delegáti si to dali na rok 2024,“ prozradil někdejší hokejový obránce.
Jako by klubům nechyběl zájem, ale spíše větší ochota.
„Zaobírám se tím už dlouho a děláme spoustu systémových změn. Návrhy předkládáme, ale bohužel nejsme schopni je prosadit a změnit přestupní řád tak, aby to bylo volné,“ přiznává.
„Tak to je, dílčí systémové změny se dělají hodně špatně a nemají takový dopad, jaký bychom očekávali.“
Zatím lze jen spekulovat, zdali má v současné situaci dobře míněný nápad s novou soutěží hlubší význam. Druhé víkendové kolo ligy 9. tříd pravděpodobně přinese další debakly.