Všechny tři čtvrtfinálové zápasy jste prohráli o jedinou branku. Mrzí to třeba víc, než kdyby zápasy skončily jednoznačnějším rozdílem?
No, ono je to ve finále asi jedno. Ale ukazuje to, že jsme byli opravdu vyrovnaným soupeřem. Vsetín jsme trápili a mohli jsme aspoň jeden zápas urvat. Pak věřím, že by byli o něco míň jistí. A to neříkám, že teď byli nějací hodně jistí.
Řada fanoušků smířlivě mluví o tom, že postupem do čtvrtfinále jste za stávajících podmínek udělali asi maximum.¨
Nevím. Já si pořád myslím, že šlo udělat víc. Když to řeknu z pohledu základní části, mohla být lepší. Šestka nám utekla o bod, potažmo o gól. Přitom tam byly zápasy, kdy jsme byli zdraví, skoro v plné sestavě, a prohráli jsme. Například v Kolíně, který hrál na tři pětky a z toho čtyři jeho hráči den předtím nastoupili v Lize mistrů za Hradec Králové. Přesto jsme tam dostali 1:6...
Často se naopak zmiňovala vaše rozsáhlá marodka na začátku roku.
V tom tragickém lednu se kluci opravdu vyždímali. Chyběli nám klíčoví hráči a moc víc se dělat nedalo. Na přestupovém trhu nám žádné jméno na případné posílení, myslím, neuteklo, naopak k nám přišel Venca Karabáček.
A právě ten zásadním způsobem pomohl do play off a k postupu přes pražskou Slavii. Jenže stopku vám vystavil právě Vsetín.
Na to, že jsme hráli v azylu, měli jsme mladší a levnější tým než v minulosti a do sezony jsme nešli s jasnou brankářskou jedničkou, ale se dvěma gólmany, kteří jedničku nikdy nedělali, mezi námi a Vsetínem žádný dramatický rozdíl nebyl. Přesto ve mně zůstává pocit, že jsme mohli uhrát víc.
Takže jste z výsledku sezony zklamaný?
Pořád mohla skončit ještě hůř. Protože hrát v azylu a na všechny zápasy dojíždět opravdu není jednoduché. A to se bavíme pouze o cestování. Hráčské zázemí, ve kterém jsme denně, nám vzniklo v garážích. Letní přípravu jsme strávili v rozcvičovně nad infocentrem, do „vlastní“ kabiny jsme šli až koncem srpna. To vše jsou věci, které tolik nejsou na očích. Ale rozhodně nám nepřidaly.
Na nedělní utkání v Pelhřimově, které bylo vaším posledním v tomto ročníku, přišlo 2 500 diváků a pelhřimovská hala byla poprvé v sezoně vyprodaná. Jak jste si to užívali?
Atmosféra byla fantastická. Kluci se vydali, hráli na maximum, rvali se. Škoda jen – pro hráče i fanoušky – že jsme takových zápasů divákům nenabídli víc.
