„Býval jsem takový hodný rošťák,“ svěřil se kdysi při jednom ze svých rozhovorů pro MF DNES. „V hokeji trocha toho rošťáctví zkrátka musí být. Nesmíte si nechat nic líbit, musíte chtít být lepší než ten, co je proti vám. Taky proto jsem míval od šesté třídy dvojku z chování,“ dodal s úsměvem.
I to mu však pokaždé nakonec všichni odpustili. A jiné to s ním nebylo ani při jeho jihlavské hokejové anabázi. Do Dukly, jež sezonu předtím získala svůj devátý mistrovský titul, přišel z Litvínova v rámci základní vojenské služby. A už zanedlouho si tenhle devatenáctiletý talent začal omotávat kolem prstu nejen náročné jihlavské fanoušky, ale také jinak nesmlouvavého trenéra Stanislava Neveselého.
Zemřel Petr Klíma, vítěz Stanley Cupu a hokejový střelec z Litvínova |
„Byl to asi nejtalentovanější hokejista, jakého jsem kdy viděl. Co ten dovedl za věci,“ vzpomínal před lety na mladého šikulu Neveselý. „Občas jsem si v hlavě promítal všechny ty hráče, kteří mi prošli rukama, a spousta z nich uměla skoro všechno. Třeba takový Honza Suchý. A mezi těmi mladšími pak dostal do vínku nejvíc právě Petr Klíma,“ měl jasno.
V sezoně 1983/84 se v Jihlavě zrodil obávaný útok, tvořený mladíky Petrem Rosolem, Vladimírem Kamešem – a Petrem Klímou. A zatímco soupeři se před jejich rychlostí, šikovností a mladickou drzostí třásli, příznivci Dukly na ně skládali oslavné ódy.
Z hlediště nabitého Horáckého zimního stadionu se pak při domácích zápasech jihlavského A týmu neslo mohutné skandování: Rosol, Kameš, Klíma, zameteme s nima! Rosol, Kameš, Klíma, v tom je naše síla! Případně Rosola, Kameše, Klímu máme, s nima titul uděláme!
Klímův dobrodružný příběh. Průšvihář a střelec se odebral do věčných lovišť |
A skutečně, oba vojenské roky zmiňovaných šikulů skončily ziskem v pořadí desátého a jedenáctého ligového triumfu.
„Strašně rád na tu dobu vzpomínám,“ zopakoval mnohokrát při svém vzpomínání Klíma. „Když jsem třeba po mnoha letech přijel do Jihlavy, tak stačilo jen sjet z dálnice a už se mi v břiše všechno točilo,“ hlásil.
Čekání nebylo nic pro něj
Právě jihlavský hokejový kolotoč totiž zatočil s jeho kariérou tím nejlepším možným způsobem. O jeho služby projevili eminentní zájem v nejslavnější soutěži světa – kanadsko-americké NHL. „Přišel jsem do Dukly jako nehotový hráč a dvě sezony pod vedením trenérů Standy Neveselého a Jardy Holíka mi daly strašně moc. Když jsem z Jihlavy odcházel, věděl jsem, kam chci dál směřovat. Že nehodlám čekat dalších deset let, až budu moct odejít do NHL legálně,“ zmínil pravidla minulého režimu.
A tak prostě do Detroitu utekl. V létě 1985 zmizel z reprezentačního soustředění v Německu. „Jedno odpoledne mi řekl: Hele, nemáš čtyři marky? Potřebuju na telefon. Tak jsem mu je půjčil a on už ráno nepřišel na snídani,“ vybavil si jihlavský obránce Jaroslav Benák.
S Klímou jsme hráli poslepu, vzpomíná Rosol. Z úmrtí kamaráda je v šoku |
Daleko horší zpráva to však byla pro Klímova parťáka z útoku Petra Rosola. „Našel v pokoji jen vzkaz, na kterém stálo: Čau, Kozel. Pamatuju si, že Rosi to tehdy hrozně obrečel,“ přidala svoji vzpomínku další legenda Dukly Oldřich Válek.
A ve čtvrtek mu bezesporu slzy tekly znovu. Stejně jako všem bývalým Klímovým spoluhráčům a fanouškům.
Jaké jsou vaše vzpomínky na Petra Klímu?Milan Chalupa (69) V sezoně 1983/84 jsem dělal v Dukle kapitána a Petr jako mlaďas měl pořád nějaké průšvihy. Přitom to byl super kluk. Nezkazil žádnou srandu. Další rok jsem odešel do Detroitu a vlastně jsem se podílel na jeho útěku. Tehdejší manažer Red Wings přišel za mnou a za Frantou Černíkem, že k nim musíme Kozla dostat. Volali jsme mu tedy na dovolenou. A zbytek už pak zařizoval management klubu. Jaroslav Benák (61) Měl jsem Petra hrozně rád, byl to průserář, ale jinak skvělý kluk. Jednou jsem ho nicméně málem roztrhl. Bylo to na podzim, koupil jsem si nové auto, krásné modré Uno. Zaparkoval jsem na Žižkově ulici, kousek od hromady shrabaného listí. A on mi ho tím listím celé zaházel, když se vracel večer z nějaké zábavy. Já ráno nemohl auto najít, a když jsem pak zjistil, o co jde, našel jsem pod tou hromadou Uno celé poškrábané. U snídaně se mi potom Petr přiznal. Oldřich Válek (62) Petr byl správný rapl, takový mladý divočák. Jak se říká, uměl za to vzít. A nejen hokejově. Vždycky jsem z legrace říkal, že Kozel udělal jednu kličku, kterou já předtím dělal taky, akorát jeho si u ní někdo všimnul, a proto ho chtěli hned do Ameriky. Pamatuju si, že i trenérovi Standovi Neveselému přirostl Kozel hodně k srdci. Byl to super kluk. Augustin Žák (62) Budu na něj vzpomínat jako na vynikajícího hokejistu a skvělého člověka. Ačkoliv toho v hokeji tolik dokázal, nikdy si na nic nehrál a zůstal svůj. Byl to opravdu Pan hokejista, který uměl žít naplno. |