Není trochu pozdě?
Nikdy není pozdě.
Máte za sebou první utkání Channel One Cupu proti Finsku. Jak se vám hrálo na úzkém kluzišti, na které z Ruska nejste zvyklý?
Je to rozdíl. V první třetině mě to trochu vzalo, necítil jsem se moc dobře. Musel jsem vzpomínat na léta v NHL.
Jste rád, že jste si to zkusil před olympiádou?
To je jasný. Znovu jsem si osahával, jak se mám postavit, kam mám dát tělo, protože na velkém hřišti moc osobních soubojů není. Tady je to na nich naopak založený. A taky na hře jeden na jednoho. Dva roky jsem tohle neznal, ale jak si zvyknu, bude to jednodušší. Aspoň nemusím tolik bruslit a sílu pořád ještě mám.
Celkově tedy máte dobrý pocit?
Měl jsem tam spoustu šancí, ale nedal jsem gól. To už se asi nezmění.
Počkejte, jeden jste přece vstřelil.
To je málo.
I u toho druhého jste byl. Zprvu to vypadalo, že jste puk dokonce tečoval.
Kdepak, to bych cítil, kdyby mě to trefilo. Puk tečoval Petr Čajánek.
S ním jste si spolu s Jiřím Hudlerem poprvé zahrát v jednom útoku. Jak vám ta spolupráce vyhovovala?
Šancí jsme si vypracovali spoustu, sám jsem tam měl nejmíň pět tutovek. Těžko říkat něco víc.
Trenér Růžička k vám chce dát v posledním zápase s Ruskem Romana Červenku. Sledoval jste ho při zápase?
Já už ho viděl minulý rok při oslavě sta let českého hokeje, když jsme hráli proti Slovensku. Koukat se na někoho, když hraje s někým jiným, to je rozdíl. Ať chcete, nebo nechcete, Channel One Cup jsou pořád jenom přípravné zápasy, ve kterých si trenér musí vyzkoušet různé varianty.
Na konci vám lidi tleskali vestoje. Pořád vás to hřeje u srdce?
Víte, sportovci jsou jako herci. Lidi přijdou a chtějí vidět nějakou show, za kterou si zaplatí. V první řadě chtějí vidět samozřejmě vítězství, ale také z toho chtějí mít dobrý pocit. Tak to musíme brát. Musíme si uvědomit, že to není jenom sport, ale i byznys. Musíme lidem něco dát, aby domů odcházeli spokojení. Pak mám větší radost.
Před utkáním kvůli technickým problémům nedohrála česká hymna. Stalo se vám někdy něco podobného?
Nepamatuju si. To je jako s tím pivem, všechno je jednou napoprvé. To se nedá nic dělat. Pravda, říkal jsem si: "Hej, to bude nějaké špatné znamení." Nakonec to dobře dopadlo.
