„Říká se, že všichni Číňané jsou stejní, a ze začátku to bylo zmatené. Když jste ale s nimi dlouho, zjistíte, že každý je úplně jiný,“ vyvracel staré klišé Zich, jenž před sezonou posílil prvoligový Slovan Ústí.
„Ale jména všech jsem si nezapamatoval, jen pár. Třeba Jü-jang Chou nebo Chang Li, to byla osobnost v kabině, kapitán byl Sü-tung Siang.“
Čínský klub loni obsadil v divizi Střed poslední místo s jediným bodem, 41 porážkami a ostudným skóre 76:406. „Srovnat se s tím, že dostáváme nářezy, bylo asi nejtěžší,“ líčí dvacetiletý zadák. „Ale zkušenost to byla pozitivní, protože jsem si zahrál proti chlapům. Sice tam nebyli takoví hráči, ale zázemí a tréninky jsme měli úplně perfektní.“
Sportovní dril v Číně je pověstný a Zlatý drak ho přenesl i do Česka. „Tréninky byly hodně dlouhé i náročné, měli jsme často posilovnu, všechno na profesionální úrovni.“
I čas na kamarádství se našel. „Parta byla hodně dobrá, kluci hodně přátelští. Byli rádi, že tady jsou. U nich mají jiný režim, tady to měli volnější, na dozor je mělo jen pár lidí,“ vykresluje Zich. „Do hospody sice nemohli, měli večerku, ale užívali si třeba nákupy v obchodech.“
V šatně musel být překladatel, to předtím Zich nezažil. „Komunikovali jsme anglicky a měli tlumočníka, když jsme něco potřebovali. Většina z nich anglicky neuměla.“
China Golden Dragon působil v třetí nejvyšší české soutěži v rámci českočínské spolupráce, tým se chystá na zimní olympiádu v Pekingu 2022. A kladenský odchovanec si pochvaloval, že měl hodně času na ledě.
„Ve 2. lize bych ho jinde tolik nedostal. Hrál jsem přesilovky, oslabení. Ze začátku jsem se cítil v krizi, chvíli jsem měl pocit, že snad ani nechtějí. Když jsme pak mluvili s trenéry, udělali obrovský posun a bylo to lepší. I když výsledky nevypadaly,“ chápe Zich, nejproduktivnější obránce týmu se 14 body a nejlepší nahrávač s 11 asistencemi.
„Trenér říká, ať na ně řveme. Nebylo to nakonec v tom, že by nechtěli, ale v něčem jiném. Oni za rok hrají jen devět deset zápasů, takže já za dvě sezony odehrál tolik co oni za celou kariéru. Nevěděli, jak to v utkání chodí.“
Což se odrazilo ve výsledkové bídě. „Fyzicky by tady obstáli. Ať už jde o váhy, jaké zvedli, tak o kondici. Tlačí je do individuálních dovedností, takže mezi kužely bruslí perfektně, ale hlavu do hry moc nemají, jak jim chybí zápasy.“
Čechů bylo v týmu pět. „Já nastupoval v lajně jen s čínskými kluky, zrovna s těmi lepšími, co hráli ruskou juniorku. Dobře jsme si to strkali,“ těšilo ofenzivního beka. „Hodně jsem zlepšil obrannou hru. Předtím jsem měl problém bránit chlapy, jak jsem malý. Teď jsem si začal věřit.“
Viděl to i ústecký Slovan, za který loni dvakrát naskočil, a angažoval ho nastálo. „Uvažoval jsem, že kdyby mi Číňani dali nabídku a já jinou neměl a nemohl se tady posunout dál, šel bych hrát tam. Teď jsem dostal šanci v Ústí a já chci dokázat, že na 1. ligu mám.“
Za handicap nepovažuje ani svoji „čínskou“ výšku 170 cm. „Hokej už teď tolik není o výšce, dá se to dohonit rychlostí a chytrostí,“ míní Zich, který se v Kladně potkal s legendou Jaromírem Jágrem. „V přípravě jsem s ním hrál, na tréninku ho bránil. Člověk musí být rychlejší a počkat, až mu ukáže puk. Ale on když si k tomu stoupne, přes něj se nedostanu, ani kdybych měl 190 centimetrů.“
