Loni v létě téměř po devíti letech opustil Plzeň. Jako miláček fanoušků. Z Indiána se stal třinecký Ocelář a od úterka také extraligový šampion. Po čtvrté výhře nad Vítkovicemi se s Třincem ponořil do oslav. "Je to 10 let, co hraju extraligu. Jsem šťastný, že jsem tu dekádu zakončil titulem, je to samozřejmě můj dosavadní vrchol kariéry."
Když mu na konci minulé sezony končila v Plzni smlouva, věděl, že už chce a potřebuje změnu. A Třinec pro něj byla zlatá volba.
"Šel jsem do týmu, který mě hodně chtěl, to pro mě bylo rozhodující. A ekonomicky jsem zamířil za lepším, to je také pravda. Věděl jsem, že se v Třinci tvoří mančaft, který má obrovský potenciál. Ale nebylo to tak, že bych v té době hned myslel na titul. Dobře vím, že cesta k němu je strašně dlouhá a trnitá," líčil Adamský.
V semifinále měl také Třinec namále, se Slavií prohrával už 1:3 na zápasy a byl blízko vyřazení. Adamský byl jedním z těch, kteří si v tu chvíli v třinecké kabině vzali slovo.
"Byla to pro nás kritická chvíle a já měl v sobě spoustu pocitů. Váhal jsem, ale je mi 30 let, něco už jsem prožil. Tak jsem se nadechl a řekl klukům své. Že už nemáme co ztratit a prostě to musíme otočit. Že není konec, dokud nemáte v kapse čtyři vítězství. A dokázali jsme to. Prohrát semifinále, to by pro mě znamenalo obrovské zklamání." Adamský přitom do play-off naskočil s nedoléčeným zraněním.
V únoru si v duelu Euro Hockey Tour na Švédských hrách proti Rusku po tvrdém střetu zlomil žebro. "Paní doktorka mi říkala, že to vidí na pět až šest týdnů, já naskočil do čtvrtfinále s Litvínovem už za čtyři. Nebylo to doléčené, hrál jsem od té doby se zraněním. Ale tohle v play-off neřešíte. Když jste pak ve finále, jde úplně všechno stranou. Nenapadne vás, že při nějakém tvrdém střetu vám žebro může propíchnout plíci."
V úterý se dočkal slastné odměny. Na ledovou plochu pak při oslavách vzal i svého malého synka Kryštofa, přítelkyně Eva radostně křepčila v hledišti.
"A v červenci bude svatba," prozradil Adamský. Teď ještě čeká, jestli mu na mobilu neblikne číslo reprezentačního kouče Hadamczika. "S nadsázkou říkám, že se toho teď trošku bojím. Asi bych měl první dny v nároďáku problémy," smál se.
Jedno ví jistě. O radost se podělí i s kamarády a známými ve Vejprnicích u Plzně, kde dostavuje dům. "Mrzelo mě, že se objevilo pár lidí, kteří mě odchod do Třince nepřáli. I ti na fanouškovském webu Plzně. Psali, že jsem udělal největší chybu v životě. Ale já se v Plzni rozloučil v dobrém a odvedl tam za ta léta hodně práce. Takže těm, kteří mi nepřáli, teď vzkazuju, ať si vzteky okoušou nehty. A těm ostatním, kterých je naštěstí víc, moc děkuju a zdravím," vzkázal Adamský.
