Jak jste tedy viděl ten zákrok?
Dohrál jsem ho, ale ruce jsem nechal dole. Vždycky se snažím hrát takhle čistě tělem.
Bednář byl po tom zákroku chvíli otřesený. Vyříkali jste si to pak na ledě?
Pak jsem se ho ptal, jestli je v pohodě. Odpověděl, že jo. Tím to pro nás skončilo.
Prohráli jste oba domácí zápasy, dnes navíc hodně vysokým rozdílem. Proč se to stalo?
Kolik to bylo? 1:4? (slabě se pousměje). Takový je prostě hokej. Zase nám to tam nepadalo, nedali jsme spoustu šancí. Třeba Vlasy (Vlasák) netrefil prázdnou branku.
Rozhodnuto bylo už po první třetině, kdy jste dostali tři góly a dvakrát inkasovali při vlastní početní převaze.
Hokej je o chybách. Kdybysme je neudělali, jsme první bez obdrženého gólu. V Praze jsme jim dávali v oslabení góly my, teď oni nám.
Přesto. V Praze jste soupeři nastříleli dohromady 11 branek, teď doma jen dvě.
Slavia dobře bránila, myslím že lépe než v prvních dvou utkáních. A vpředu se prosadili i jejich mladíci. Prostě plácli do puku a ten byl v síti.
Několik hráčů v kabině prý trápí zdravotní potíže?
O ničem nevím. Viděli jste přece, že jsme byli kompletní.
Jak jste prožíval závěr utkání? I přes porážku fanoušci skandovali, dělali mexické vlny.
Viděl jsem, že jim to zpočátku moc nešlo, ale nakonec se přidali všichni (smích). Ta atmosféra byla úžasná. I proto ještě nic nevzdáváme. Vítkovice taky vedly nad Slavií 3:1 a soupeř sérii otočil. Teď se o to pokusíme my.
