Trenéři spoléhali na to, že Padělek svými bohatými zkušenostmi pomůže mladému týmu. On sám se těšil, že dostane v zápasech spoustu prostoru. Jenže kvůli koronavirové pandemii se v Česku druhá liga už tři měsíce nehraje.
„Nevím, k čemu tuhle situaci přirovnat. Teď se dokonce mluví o tom, že letošní sezonu definitivně zruší. Je to moc smutné. Bohužel se s tím nedá nic dělat,“ krčil rameny čtyřicetiletý rodák z Jihlavy.
Před Vánoci jste mohli aspoň trénovat, což teď už zase nějakou dobu nejde...
Všichni se snažíme dělat něco doma, ale s hokejem to nemá nic společného.
Proto jste si šel s kamarády na Nový rok zahrát na rybník?
Je to tak, i když z toho nakonec nic nebylo. Začali jsme sice jezdit po krásném zrcadle, ale pak najednou led popraskal.
Snad jste se nepropadli?
Ne, to ne, ale hrát jsme prostě nemohli. Každopádně bylo moc fajn zase držet hokejku, hrát si s pukem a zabruslit si.
„Já očkování úplně nevěřím. Ale stejně z něj nakonec bude povinná záležitost.“
Teď začalo sněžit, tak třeba se ještě dočkáte...
Čekáme na každou hodně studenou noc, aby někde pořádně zamrzlo. Tohle byla taková nárazovka. Kluci šli na Nový rok bruslit s dětmi a nadhodili, jestli bychom nedali srandamač. Odepsal jsem jim ve vteřině: Jsem pro. (usmívá se)
Celkově to ale vypadá, že druholigová sezona už se asi nerozjede...
To je pravda, ale my jsme si s klukama z Brodu říkali, že i kdyby se opravdu skončilo, tak se stejně sejdeme a odehrajeme třeba nějaký charitativní zápas. Jenže je ve hvězdách, jak to bude dál.
Pokud by se skutečně skončilo, co to bude znamenat pro vás?
Je mi čtyřicet let, táhne mi na čtyřicet jedna a určitě bych nechtěl, aby tohle byla moje poslední sezona. Rád bych si ještě zahrál plnohodnotně. Ale uvidíme.
Rozpuštěný led a hokejisté na hostování, svaz však druhou ligu utnout nemůže |
Třeba se svazu ještě pro letošek podaří dojednat s ministerstvem zdravotnictví výjimku...
Nevím, četl jsem různé názory. I to, že můžeme být rádi, že smíme koukat aspoň na extraligu a první ligu. Je pravda, že my nejsme profesionálové, všichni máme k hokeji nějakou práci. A kluby si nemůžou dovolit posílat nás dvakrát do týdne na testy. Jedině snad Znojmo, které je plně profesionální.
Můžete nějak popsat svoje pocity z letošní sezony? Je to vztek, zmar, smutek...
Mě celá tahle situace nejvíc mrzí kvůli dětem a mládeži. Vždyť budou rok bez sportu. Slyšel jsem, že někde se kluci domluvili a šli si zahrát fotbálek, a rodiče z toho pak měli velké problémy. To je podle mě hodně smutné.
A jak se v kondici udržujete vy? Nebo spoléháte jen na zamrzlý rybník?
Samozřejmě, že ne. Bydlím sice v Jihlavě relativně ve městě, ale přece jen mám blízko i do lesa, takže se chodím vždycky aspoň na dvacet minut nebo půl hodinky proběhnout, rozhýbat nohy. To je potřeba.
Aleš Padělek v přípravném zápase za Havlíčkův Brod.
Už v Anglii jste rozjel podnikání v oblasti designu sportovního oblečení, máte dost práce?
Není to ono, protože omezení jsou všelijaká. Je to komplikovaná doba. Nezbývá než věřit, že už brzy skončí. Zase na druhou stranu si myslím, že nám covid ukázal, že život není jen o honbě za kariérou a penězi, ale že se dá čas trávit taky s rodinou.
Řešením, jak ukončit tuhle podivnou dobu, je podle odborníků jedině očkování. Necháte se naočkovat i vy?
Popravdě řečeno očkování stoprocentně nevěřím. Naštěstí jsem ve věku, že si můžu počkat, co udělá s prvními zájemci. (směje se) Nicméně si myslím, že to nakonec stejně bude povinná záležitost pro všechny. Tedy pokud budeme chtít vycestovat ven nebo sportovat. Jinými slovy – očkování je sice dobrovolné, ale povinné.
