S hokejem začínal v Šumperku, už v dorostu se ale přesunul do Olomouce, kde v něm viděli velký talent. Ofenzivní obránce už jako teenager začal sbírat starty mezi dospělými a v týmu se udržel i po postupu do extraligy. Po minulé sezoně však Rašnerovi skončila smlouva a rozhodl se hledat štěstí jinde. Zamířil do Chomutova.
„Nechci říct, že to bylo kvůli penězům. Ale myslel jsem si, že přestupem nebo hostováním se posunu dál a že bych mohl vyzkoušet nové metody. Chtěl jsem jít tímto směrem,“ vysvětluje.
Piráty koučuje legendární Vladimír Růžička, který už z nejednoho neznámého hráče vychoval hvězdu. V přípravě Rašner zaujal a vybojoval si kontrakt. Ovšem v extralize to vypadalo úplně jinak. Odehrál jen dvanáct zápasů a přesunul se na farmu do Kadaně.
„Na začátku jsem hrál, ale pak jsme prohráli jeden zápas a byl jsem poslán do Kadaně. Pak si mě stáhli ještě na pár zápasů, ale dva se prohrály. Když jsem byl v Kadani měsíc a půl, vyhodnotil jsem si, že bych měl problém dostat se nahoru, tak jsme smlouvu raději ukončili,“ líčí Rašner.
O příčinách neúspěšného angažmá v Chomutově nemá jasno. „Nevím, co se tam stalo, nemám pro to vysvětlení. Ale s trenérem Růžičkou to bylo bez problémů. Podepisoval jsem smlouvu na delší dobu, ale nevyšlo to. Takový je hokej. Každá zkušenost, i ta špatná, je k něčemu dobrá. Tak to beru,“ vypráví.
Na začátku prosince byl najednou bez angažmá a s minimálními vyhlídkami na to, že by po něm sáhl jiný extraligový tým. Nakonec se rozhodl ročník dohrát v prvoligovém Prostějově.
„V klubu měli ambice hrát baráž a také jsem to měl kousek domů do Šumperku. A hlavně jsem tu viděl možnost hrát co nejvíc, přesilovky, oslabení. Nechtěl jsem jít nikam, kde bych hrál málo. V Prostějově jsem byl vytěžovaný dost,“ pochvaluje si.
Za Jestřábi stihl během dvaceti zápasů základní části posbírat čtyři góly a stejný počet asistencí, v play off už si žádný kanadský bod nepřipsal. Možná i proto sen o baráži hanáckému klubu nevyšel. Ve čtvrtfinále vypadl s Kladnem 2:4 na zápasy.
„Kladno mělo kvalitní tým, ale myslím, že tam roli hrálo i štěstí. Měli jsme samé vyrovnané zápasy o gól, jen ten první byl o dva. Ani nepadalo moc gólů, byl to spíš defenzivní hokej a vždycky nám chyběl krůček, abychom zápas vyhráli a Kladno porazili,“ mrzelo Rašnera, i tak ovšem hodnotil prostějovské angažmá pozitivně: „Zázemí a prostředí bylo perfektní, nemám tomu co vytknout.“
O tom, kde bude působit v příští sezoně už má jasno, nic bližšího však nechce prozrazovat. „Počkáme, až to oznámí klub,“ směje se tajemně a nechtěl ani potvrdit, zda půjde o nejvyšší soutěž či první ligu. „Určitě chci hrát extraligu, to je moje priorita. Zdraví mám v pohodě, takže chci hrát co nejvýš. Budu hrát tam, kde to půjde,“ nedělá si Rašner těžkou hlavu.
