Přijel čerstvě oholený, se zářivým úsměvem a dobře naladěný. Na všechny se culil, i na novináře. Jako by snad svou proměnu myslel vážně. Kvůli třetí šanci v nejlepší lize světa oželel lepší gáži a vydal se s kůží na ten nejdrsnější trh. Diváci v Montrealu umí své hráče milovat i nenávidět, hokej je pro příznivce Canadiens životním smyslem, modlou.
„Generální manažer Marc Bergevin mi řekl, že Montreal je výjimečné místo, kde hrát,“ přiznává Radulov. A s nadšením, snad i uvěřitelným, dodává: „Je to tradiční klub, patří do Original Six. A pro mě je velkou ctí, že jsem se stal jeho hráčem,“ tvrdí zvučná posila, jejíž námluvy probíhaly složitěji než u jiných hokejistů takových kvalit.
Bergevin totiž vzal telefon a před podpisem raději obvolal pár lidí a na problémového Rusa se vyptával. Nechtěl šlápnout vedle, spálit se. Vybavil se mu incident z roku 2012. který Radulova vyhnal podruhé z NHL. Tehdy byl v časných ranních hodinách načapán v baru s Bělorusem Andrejem Kosticynem, přitom měl dávno vyspávat na hotelu.
„Nebudu vám nic nalhávat. Zmeškal jsem večerku,“ říká na rovinu o svém největším přešlapu. Ač to nikdo veřejně nepřiznal, patrně popíjel. Kvůli mátovému čaji či perlivé vodě se tak pozdě v noci do hloubi cizího města nevydáte. Obzvláště pokud jste Rus, máte problémy se životosprávou a na zádech jmenovku Radulov.
„Jsem ženatý, mám dítě, nikam nechodím,“ tvrdí 30letý útočník, rekordman KHL a jeden z nejlepších hráčů, kteří v minulé sezoně působili mimo NHL. Jenže jen jeho slovu Bergevin věřit nemohl.
Notorický průšvihář toho totiž napáchal více, kvůli laxnímu přístupu a zmeškaným tréninkům mu v moskevském CSKA odpárali kapitánské céčko.
A tak chtěl montrealský funkcionář znát jiný než Radulovův názor na Radulova. Mluvil se Sheou Weberem, kanadským bekem a Radulovovým spoluhráčem z Nashvillu Predators. Ozval se i ruské legendě Sergeji Fjodorovovi, který vede jako generální manažer CSKA. Všichni mu kontroverzní personu doporučili.
Fjodorov vyprávěl, jak Radulov v Moskvě vyzrál a stal se skvělým lídrem. „Za to mu děkuji,“ říká vděčný forvard. „Měli jsme mladý kádr, byl jsem tahounem a pokaždé odbruslil spoustu minut. Snažil jsem se ostatním jít příkladem, na ledě i mimo něj. Moc mi tahle zkušenost pomohla, změnila můj pohled na to, jak tvrdě musím pracovat a jakým musím být člověkem, vykládá otec devítiměsíčního Makara.
Ano, i založení rodiny mohlo přispět k tomu, že Radulov působí dospěleji. Otcovství se umí na člověku podepsat až netušeně výrazným písmem. Zdá se, že dvojnásobný mistr světa opravdu netouží po ničem jiném než sportovním úspěchu: „Chci s Montrealem bojovat o Stanleyův pohár. Mým hlavním cílem je vítězit a chci vyhrávat každý večer,“ vyhlašuje.
Po výhrách prahne celá kabina Canadiens, americký kapitán Max Pacioretty si myslí, že jeho mužstvo může překvapit. I díky Radulovovi. „Nejspíše budeme tak trochu přehlíženi, což by nám mohlo pomoct. Navíc máme další skvělou akvizici. Alex je jedním z pěti nejnadanějších hokejistů na světě,“ chválí Pacioretty.
„Hned jak jsme jej podepsali, tak jsem šel na Youtube a pustil jsem si pár jeho akcí. Normálně jsem měl husí kůži. Těším se, až spolu budeme hrát,“ dodává s nadšením.
Radulova čeká nový začátek, byť s poskvrněným štítem. Najednou již nenosí plnovous, zaplnil i tolik typickou mezeru mezi zuby, jen u své tradiční a provokující gólové oslavy, kdy točí hokejkou, zůstal.
I tu ovšem lehce poupravil, když se v listopadu trefil proti Lokomotivu Jaroslavl, k rotování s čepelí dodal i symbolické chování čerstvě narozeného syna.
Makar pro něj tolik znamená. Možná maličký synek opravdu svého tátu změnil. Bergevin tomu chce tolik věřit, přesto zůstává opatrný, smlouvu s Rusem podepsal jen na rok.
Radulov přichází vítězit. Říká, že mu vůbec nezáleží na bodových součtech a na tom, jak často se zapíše do střelecké listiny. Dušuje se, že na lumpárny nemá čas. Líbivá slova. Vše ovšem musí potvrdit na ledě i mimo něj, jinak navždy zůstane zlobivým dítětem. A taková se převychovávají tuze těžko.
