Ambiciózní Chomutov angažoval finské hokejisty. Jak se jim Česko zamlouvá?

Hokejový Chomutov a jeho fanoušci propadají finskému okouzlení. Posily z chladného severu Evropy, brankář Jan Lundell a obránce Marko Toivonen, okamžitě uhranuly publikum a získaly si i nové spoluhráče v kabině.

Finský obr Marko Toivonen i jeho krajan v chomutovské brance Lundell si zvykají na českou první ligu. | foto: Martin Adamec, MAFRA

. Lundell: U nás se méně přihrává

Když skončil vítězný zápas nad Porubou, skotačil na ledě před fanoušky. Finský brankář Jan Lundell se hned stal oblíbencem chomutovského publika. "Fanoušci mě podporovali od začátku, co jsem tady. Chci jim to po zápase vrátit, poděkovat jim tímhle způsobem," svěřila se letní posila z finského IFK Helsinky.

Co soudíte o první lize?
Hrát proti týmům jako Poruba, které proti nám tvrdě pracují celý zápas, není nic lehkého. Bylo to složité. V každém utkání musíme předvést to nejlepší z nás.

Je pro vás rozdíl chytat první českou 1. ligu a finskou SM-Liigu?
Ano. Už kvůli tomu, že kluziště je širší, hráči víc drží puk, nenahazují ho. Hra není tak fyzická, nejde se tolik do těla. Pro mě je rozdíl v tom, že když se hráč dostane do střelecké pozice, hledá ještě další přihrávkou spoluhráče, zatímco ve Finsku rána okamžitě letí na branku.

Jak s chomutovskými spoluhráči při zápase mluvíte?
Na ledě česky, to je lepší, nedochází k nedorozuměním.

Potěšilo vás, že Chomutov angažoval vašeho krajana Toivonena?
Určitě! Zaprvé si s někým promluvím finsky, zadruhé jsem rád, že je přede mnou takhle velký hráč, který se postará, že přede mnou bude vždy čisto.

Chomutov se vám zamlouvá?
Město není velké, ale to se mi líbí, protože je všechno blízko. Mám krásné bydlení a můžu dojít pěšky na stadion i do centra.

"Kluci už se začínají učit česky. Dneska mi Jane řekl: Běž si támhle pro banán," rozesmál se útočník Jaroslav Hašek.

V legendu se možná změní historka, jak si Toivonen při vítězném rituálu roztrhl obočí a po druhé výhře mu maséři raději obalili hokejku ručníkem a nasadili brankářskou přilbu, aby se nezranil.

"Doufám, že se tu budou cítit dobře, že nasají českou povahu a nebudou uzavření. A že nám pomůžou, abychom byli úspěšní," řekl trenér Martin Pešout.

Obě posily, které jsou placeny v eurech, šprtají češtinu, brankář si dovezl několik učebnic. Našli se i fandové, kteří naopak kvůli nim studují některé finské výrazy.

Jako správní Finové jsou odborníci na saunu. "Na stadionu jsme ji mívali tak na sto stupňů. Oni ale řekli striktně, že to musí být 120, jinak to není správná sauna. Sice se kroutí kabely, ale tým je spokojený," líčí marketingový šéf David Dinda.

Cizinci bydlí v domcích: Toivonen na kraji města u lesa, Lundell kousek od stadionu u parku, v němž si s dvěma syny hází létajícími talíři. V přízemí stejné luxusní vily přebývá i Pešout.

"Lundellovi kluci v sobotu vstávali už v šest hodin, já se nevyspal. Asi hráli nahoře hokej," naoko se zlobil kouč. "Toivonen má taky dvě děti, kluka a holku." Rodiny s nimi nejsou celou dobu.

Brankář má ve smlouvě deset letenek za rok. Obráncova žena dorazí vždy na měsíc a půl, pak bude měsíc dohánět s dětmi školu ve Finsku. "Neztratit kontakt s rodinou je důležité," míní trenér Pešout.

. Toivonen: Je hezčí hrát tady než v Pori

Vizáž tvrďáka Sawyera ze seriálu Ztraceni, hluboký hlas, bradka a postava tak urostlá, že se při příchodu do chomutovské kabiny musí jako jediný z místních prvoligových hokejistů sklánět. Mohutný obránce Marko Toivonen přiletěl až z Finska, aby se podílel na splnění postupového snu ambiciózního severočeského klubu.

"Agent mi řekl, že to bude zajímavá příležitost a výzva dostat Chomutov do extraligy," zlákalo jej. V kabině se na rozdíl od svého krajana Lundella, brankářské jedničky, hlásil až těsně před startem první ligy. Ve hře byly i extraligové České Budějovice.

"O nich jsem věděl jen z doslechu. Chomutov vyhrál, protože jasnou nabídku předložil první," vypráví 197 cm vysoký zadák s výbornou střelou, který poslední čtyři sezony strávil v Ässätu Pori.

Po dvou soutěžních zápasech v trikotu Chomutova neskrývá nadšení. "Je mnohem hezčí hrát hokej tady než v Pori. Poslední dva roky tam byly složité," přiznává. "Před dvěma lety jsme získali stříbrné medaile, to bylo super, fanoušci byli fajn. Jenže pak jsme spadli na opačný konec tabulky a bylo to strašné. Takže čekám a věřím, že zažiju dobrý rok s týmem Chomutova." V Pori už působit nechtěl. "Vědělo to i klubové vedení, navíc se mi v poslední sezoně nedařilo, takže mi žádný kontakt nenabídli." Přišel tedy jako volný hráč.

O tom, že Lundell přestoupil do Chomutova, četl na teletextu. Za pár měsíců ho následoval. Promluvil s ním však až poté, co v Česku podepsal smlouvu. "Dostali jsme na sebe kontakt, a tak jsme se o tom bavili. Je lehké tady být, když je tu druhý hokejista z Finska."

Však mu smíšek Lundell hned ukázal město. "Jane je zatím můj průvodce," děkuje. Společně plánují, že proniknou do tajů české kuchyně. "Říkali jsme si, že musíme ochutnat takové to šišaté, co se pak krájí. Knedlíky? Jo, knedlíky."

Když má říct, zda byli ve Finsku za hvězdy, skromně odpoví: "Já určitě ne, možná Jan ve svém týmu ano." V zemi na severu Evropy hrál se spoustou českých hokejistů, jmenoval třeba Štěpánka či Vůjtka. Jako soupeře znal z finské ligy i své nynější spoluhráče, beka Bombice a útočníka Hlinku. "Franta Bombic si mě jako protihráče pamatuje, Miro Hlinka moc ne, je to dlouho."

O své kariéře třicátník tvrdí: "Nahoru a dolů. Jako na houpačce." Narodil se v Laitile, líbily se mu hvězdy McInnis a Ray Bourque. Hokejově vyrostl v Raumě, zkusil si angažmá v Ilves Tampere, Hämeenlinně či norském Storhamaru. Teď muž s přezdívkou Make, což je zkrácenina křestního jména Marko, prožívá české dobrodružství.

"Lundell mi půjčil učebnici češtiny. A finštinu zkusím naučit Kubu Trefného, je s ním legrace," našel si parťáka 107 kg vážící pořízek. A oblíbil si fanoušky. "Čeští jsou lepší. Když si ve Finsku obléknete dres a jdete si sednout do hlediště, lidi na vás koukají divně a říkají si: Nejsi na to moc starý? Zato tady se zpívá, fandí, bubnuje, to se mi hodně líbí."