Tampa spoléhá na svou hvězdu Andreje Vasilevského a Dallas na kočovníka Antona Chudobina.
„Něco takového se přihodilo poprvé v dějinách, je to pro náš hokej velká událost,“ tvrdí Pavel Lysenkov, reportér listu Sovetskij sport, který pracuje též pro oficiální stránku NHL v ruštině. „Série je hodně sledovaná. Ukazuje se, že naše gólmanská škola jde nahoru. Vždyť v semifinále byl ještě Varlamov s New York Islanders.“
Uhlazený obr Vasilevskij (26 let) a o dost menší svéráz Chudobin (34) se v lecčems liší. V kanadských hokejových bublinách při play off září každý svým stylem. Oba však až stachanovskými výkony vylepšují pověst sobě i svým krajanům.
„Kdysi jim v Kanadě udělal jméno Treťjak, pak ale Rusové vyložené brankářské superstars nevychovávali,“ říká Milan Tichý, bývalý výtečný bek, jenž od roku 1999 pracuje jako skaut pro Columbus. „V poslední době se jich vyrojilo víc, a tak všichni zjišťují, jestli se v Rusku neskrývá víc vzácných talentů.“
Jako dřív v zámoří „letěli“ třeba čeští útočníci nebo švédští beci, teď roste poptávka po maskovaných mužích z hokejových klubů před Uralem i za ním. Na počátku tisíciletí se z nich do špičky v NHL protlačili spíš jedinci - Nabokov, Bryzgalov, Chabibulin. Nová generace „Treťjakových vnoučat“ bere ligu útokem.
Vasilevskij loni získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezony a navázal na dva triumfy Bobrovského, jenž před rokem podepsal s Floridou sedmiletou smlouvu na 70 milionů dolarů.
Washington chce mít brzy jedničku ze Samsonova, New York Rangers hodlají vsadit na Šesťjorkina a jejich městští rivalové Islanders vyhlížejí příchod Sorokina.
„Chudobin se stane volným hráčem a mohl by přejít do Washingtonu, takže by se v NHL sešly tři ruské dvojice,“ upozorňuje Lysenkov.
Varlamov - Sorokin v Islanders.
Samsonov - Chudobin v Capitals.
Šesťjorkin - Georgiev v Rangers.
A to ještě mezi favority nadcházejícího draftu náleží nesmírně nadaný Askarov z SKA Petrohrad.
Ruští fanoušci ve finále Stanley Cupu samozřejmě drží pěsti taky znamenitým forvardům Kučerovovi a Radulovovi. Gólmanský příběh je však pro ně nejsilnější.
„Nikdy jsem si ani nepředstavoval, že by proti sobě stáli dva naši kluci. Ale právě to se děje,“ citovala Nikolaje Chabibulina, jenž třímal pohár v červnu 2004 v dresu Tampa Bay Lightning, agentura AP.
Právě on ve čtvrtfinále olympiády v Salt Lake City v únoru 2002 odolal zuřivé české palbě, stejně jako jeho nástupce Vasilevskij loni na šampionátu na Slovensku v partii o bronz. „To byl jeho nejlepší mač v národním týmu,“ říká Lysenkov.
Tichý si Vasilevského pamatuje už jako dorostence. Na habánovi narozeném v Ťumeni, nejstarším ruském městě na Sibiři, ho hned zaujala nezvyklá obratnost.
„Perfektní postava, výborná předvídavost. Nic mu nechybí. Pro mě prototyp moderního gólmana. V NHL patří do Top 3,“ tvrdí skaut.
Tampa si Vasilevského vybrala v prvním kole draftu 2012. Nechala ho dozrát v Ufě a na farmě v Syracuse, načež mu v sezoně 2016/17 s lehkým srdcem svěřila roli jedničky.
Vysloužil si přezdívku „Velká kočka“, nejradši poslouchá Doors, Led Zeppelin a Pink Floyd, oženil se už v devatenácti a střeží si soukromí. Ve vlasti jej srovnávají s praotcem všech tamních brankářů Treťjakem.
Jeho současný sok Chudobin má za sebou mnohem pestřejší a krkolomnější kariéru. V červnu 2004 si jej jako číslo 206 vzala Minnesota, poté vystřídal další čtyři kluby NHL, čtyři týmy farmářské AHL a dvě mužstva ještě nižší ECHL.
Až v play off 2020 přestal být po zranění parťáka Bishopa v nejslavnější soutěži náhradníkem. Nepředvídatelný démon „Dobby“ se zaskvěl zejména v sérii s Las Vegas.
Chopil se velké šance, kterou mu přeje řada bývalých spoluhráčů. Pamatují si ho jako fajn chlapíka se smyslem pro legraci, jenž se výstředně oblékal, miloval auta a udivoval neučesanými zákroky.
I tenhle veterán nyní napomáhá renesanci ruské gólmanské školy.