Pokud jste správnou odpověď nevěděli, nezoufejte. Otázka překvapila i samotného Hubáčka. "Ještě Rolas je starší, ne?" smál se. Ale neměl pravdu. S datem narození 2. 9. 1979 je opravdu nejstarší v týmu Aloise Hadamczika pro nadcházející zápasy Hubáček. O jediný den je mladší obránce Petr Čáslava. Mimochodem - kapitán Tomáš Rolinek, kterého Hubáček zmínil, je ročník 1980.
Více o srazu reprezentace |
Ačkoliv je v reprezentaci "veterán", musí se adaptovat podobně jako někteří mladší hráči v novém působišti. Jeho přesun do Finska byl velmi bleskový.
Hubáček totiž před týdnem odešel z brněnské Komety do týmu Jyväskylä.
Minulou neděli ještě přitom nastoupil v extralize proti Třinci, pak po pár hodinách spánku odletěl na sever. Odehrál za nový tým tři zápasy a teď se vrátil do reprezentace, kde se mu tradičně daří. "Byl jsem tam šest dní, ale připadá mi, že tam jsem tři měsíce. Prvotní dojem mám opravdu velmi dobrý," řekl v úterý na srazu v Praze.
"Upeklo se to tak strašně rychle. Ale mluvil jsem s trenérem, on ví, na jakou pozici mě bere. Myslím, že typově do týmu zapadám," dodal.
Jaký je to rozdíl oproti Kometě?
Finský hokej je celkově rychlejší, hraje se nahoru dolů. Co jsem pochytil z těch tří zápasů, v Jyväskylä hrají stylem uhonit soupeře. Jsou aktivní po celém hřišti, neustále v rychlosti napadají.
Takový hokej vám nevadí, že?
To se mi právě líbí, mám rád hokej v pohybu. Čím víc se bruslí, tím víc mě to drží v zápase. Hrálo se mi dobře, což umocňuje ten můj kladný prvotní dojem. Myslím, že bych tomu mančaftu mohl sedět a on zas mně, když to takhle řeknu.
Stihl jste tam něco zařídit?
Byla to rychlovka. Všechno budu řešit později. Bydlel jsem klasicky na hotelu. Nejsem nějak extra náročný, abych musel mít na růžích ustláno. Prvotní byl hokej, ostatní vyřeším pak.
Co jste si sbalil s sebou?
Sbalil jsem se, jako bych jel do reprezentace. Vzal jsem si hokejový bágl, dvoje džíny, dvě mikiny a tři trika... A vzal jsem si samozřejmě adekvátní počet spodního prádla na šest dní. (smích)
Kdy se vracíte?
Do Finska letím 25. prosince, hrajeme až o dva dny později. Řekli mi, že si mám vyřídit všechny věci v Brně, protože jsem odjel tak rychle. Chci být s rodinou, protože pak tam budu čtyři měsíce v kuse.
Bude to složité stěhování?
Rodina ve zbytku sezony bude pendlovat mezi Českem a Finskem, je tam pro ni dobré zázemí. Myslím, že v tom nebude problém.
Bylo to těžké rozhodnutí?
Složité to bylo pro mě z toho důvodu, že jsem jako Brňák odcházel z Komety. Kdybych hrál kdekoliv jinde v extralize, tak bych to rozhodnutí možná udělal daleko dřív.
Zjišťoval jste o novém týmu nějaké informace?
Když jsem věděl, že tam půjdu, tak jsem si otevřel jejich stránky. Ale byly celé ve finštině, tak jsem to rychle zavřel, protože jsem rozuměl pěkný kulový. Ale samozřejmě to sleduju. Je to tým, který patří do špičky finské ligy. Letos se po nepovedeném začátku zvedá. Ambice má tedy pořád stejné. Kvalitu určitě mají.
Cítíte na sobě v Jyväskylä nějaký tlak?
Od cizinců jsou vždycky velká očekávání a jakýsi tlak, ale určitě to nebude tak velké jako v Kometě.
Fanoušci Komety Brno věří, že se Petr Hubáček do klubu brzy vrátí.
Ale nevytvářel jste si ho tam paradoxně sám?
Myslím, že ano. Brno je charakteristické město tím, že když jste sportovec, tak se k vám lidé chovají jako k vlastnímu. Bylo to, jako bych měl po Brně padesát tisíc bráchů. Je tam malý odstup mezi sportovci a lidmi. Na jednu stranu je to hezký, na druhou stranu na tom sportovci se to hodně promítá. A pro mě to bylo o to těžší, když jsem tam vyrostl. Vědomí úspěchu a kvalitních výkonů mi přitěžovalo, než že by mi to pomáhalo.
Tak si teď aspoň odpočinete, ne?
V dobrém slova smyslu to bude odproštění od toho tlaku. Člověk vypustí spoustu věcí z hlavy. Odmaká si zápas, trénink a dál má svůj osobní život, který nikoho nezajímá.
Vyčítal vám ten přestup někdo z těch vašich padesáti tisíc bratrů?
Přiznám, že jsem se po tom nepídil. Ale co se ke mně doneslo, tak všechno v pohodě. Ale to s těma bráchama berte s nadsázkou.
V dubnu příštího roku hraje národní tým v Brně. Jaké očekáváte přijetí?
Musím mít výkonnost, abych tam vůbec byl. Člověk ale vidí a cítí, že mě lidi vždycky měli rádi. Podporu od nich jsem měl obrovskou. Jsem hrozně rád, že můj odchod vzali v dobrém a s určitým respektem. Trochu jsem se toho obával.
Ve čtvrtek váš čeká s reprezentací jiný domácí zápas - v Chomutově proti Švédsku. Jak se těšíte?
Domácí zápas je speciální, je to zpestření. O to víc se na to člověk těší. Doufáme, že vyhrajeme, protože máme tu motivaci navíc.
